Publikování nebo šíření obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno!
Pro odfiltrování reklamních bannerů, použijte například "ABP".
Pro vyhledání použijte "Ctr F".
   
 
  IP Telefonie

INTERNETOVÁ TELEFONIE

Alternativní telefonování


Jedním z velkých hitů současnosti, ale i budoucnosti je tzv. internetová telefonie (IP telefonie).
Mluví se o ní v mnoha různých souvislostech.
Je nabízen i na našem telekomunikační
m trhu, který stále ještě není zcela liberalizován.
Přitom tzv. internetová telefonie je jen příslovečnou špičkou ledovce,
přesněji jen jednou z více alternativních možností ke klasickému telefonování přes veřejnou telefonní síť.
Tam, kde je telekomunikační
trh již plně liberalizován, si uživatelé mohou sami volit,
komu svěří přenos svého telefonního hovoru, a tím optimalizovat své telefonní účty.
Dokonce si mohou pořídit i zařízení, které potřebné rozhodování o nejvýhodnějším směrování telefonního hovoru
(tzv. Least Cost Routing) bude dělat za ně, zcela automaticky a transparentně.
V poněkud omezené míře je něco podobného možné i u nás, kde lze volit mezi telefonním hovorem
přes klasickou pevnou síť dříve monopolního (Telefonica O2),
nebo přes mobilní síť některého z operátorů GSM.
Ještě další možností pak je vedení telefonních hovorů po datových sítích,
které nabízí technologie souhrnně označované jako VOIP (Voice over IP).
Díky nim lze přenášet telefonní hovory například po privátních datových sítích mezi pobočkami firmy,
za velmi nízkých nákladů. Nebo je dokonce možné přenášet telefonní hovory po veřejném Internetu
(tedy prostřednictvím
internetové telefonie), za opravdu minimální náklady třeba až na druhý konec světa.

Ačkoli jsou všechny tyto alternativní možnosti telefonování zatím ještě dosti "v plenkách"
a mohou trpět mnoha dětskými neduhy, včetně nižší kvality,
přesto již vytváří nezanedbatelný a nezvratitelný trend.
Tento trend je charakteristick
ý zejména tím, že široké mase uživatelů
dává mnohem větší šanci rozhodovat o vlastní efektivnosti, konkrétně o tom,
od koho a za jakou cenu si koupí určitou telekomunikační
službu,
nebo zda si ji dokonce zajistí vlastními silami.
To nutně musí mít velký vliv na celý svět spojů,
který až dosud považoval poskytování telefonních služeb za své dominium,
ve kterém si mohl diktovat své podmínky.
Tato forma liberalizace "zvnějšku", směrem od zákazníků
(doplněná liberalizací "zevnitř", neboli samotnou
liberalizací telekomunikační
ho trhu) zřejmě vyvolá opravdu výrazné změny v dosavadním rozložení sil světa spojů
a jeho fungování. Je dokonce pravděpodobné,
že zde dojde k tak zásadním změnám, že tyto změny ovlivní i celkové fungování lidské společnosti.

 
 
 

Lidská historie zná více případů,
kdy se nejprve zrodila určitá potenciální možnost v jedné oblasti lidského počínání,
a časem se její důsledky projevily dosti zásadní změnou i v úplně jiné oblasti.
Ne nadarmo bývá význam dnešního Internetu přirovnáván k vynálezu knihtisku,
který také výrazně usnadnil přístup lidí k informacím a duchovním hodnotám.
To rychle vedlo k celkovému růstu vzdělanosti,
ale následně vyvolalo dosti hluboké změny v celé tehdejší společnosti
- mj. přispělo i ke vzniku náboženských válek
a k celkovému přeuspořádání tehdejšího "rozložení sil".


Podobnou zásadní změnu dosavadního statu quo zřejmě způsobí i Internet,
ale nejspíše to v tuto chvíli ještě nebude skrze všeobecnou osvětu,
celkovou demokratizaci a usnadnění přístupu k informacím. Pravdou je,
že Internet nesmírně posiluje svobodu člověka, dává mu nebývalé možnosti jak se prosadit,
jak být slyšen, jak komunikovat s ostatními,
jak využívat nových nástrojů a služeb,
jak se seberealizovat atd. - ale dosud Internet příliš nezasahoval do něčeho,
co někdo jiný považuje za své hájenství,
a dosud nikoho nenutil k žádným radikálním změnám. Internet
až dosud vyrůstal spíše paralelně vedle věcí,
které nadále mohly fungovat svým vlastním a dlouhodobě zavedeným způsobem,
a pouze přinášel nové možnosti, které byly spíše doplňkem
než alternativou k dlouhodobě zavedeným věcem či jejich přímou náhradou.
Řečeno velmi lapidárně, Internet dosud nezasahoval do způsobu rozdání karet,
kterými se hraje o opravdu velké peníze.
Zatím se spíše krčil v koutku a hrál si na vlastním písečku, víceméně s drobnými mincemi.


Nyní ale vše nasvědčuje tomu, že se v lůně Internetu zrodilo něco,
co dokáže pořádně zamíchat již jednou rozdanými kartami:
technologie, umožňující přenos lidského hlasu po datových sítích na bázi protokolu IP.
Dnes tyto technologie již dokáží žít vlastním životem a být nasazeny i mimo Internet,
obecně kdekoli, kde je používán protokol IP.
Tedy například i v privátních datových sítích.
Pomocí těchto technologií může dnes mnoho dalších subjektů nabídnout to,
co až dosud nabízel pouze svět spojů - například hlasové služby v podobě veřejné telefonie
a může tak činit za mnohem příznivějších podmínek, zejména finančních.
Vliv takovéto konkurence na fungování světa spojů určitě bude velký a zásadní,
a již dnes se projevují první příznaky nadcházejících velkých změn.
Samozřejmě na obou stranách, tedy i ve světě počítačů.s možností využití hlasových služeb.
Tato technologie navíc umožňuje připojení rychlostmi v řádech několika Mbit.
 
 
 

Budoucnost znamená též
komunikaci přes internet.

 
 
 

IP Telefonie

volání přes internet
(VoIP)

S růstem poptávky po hlasových, datových a obrazových aplikacích
začínají poskytovatelé internetových služeb uvádět na trh rychlejší připojení,
snižují náklady a zároveň přidávají nové služby.
Rychle se rozvíjí zcela nový typ služby: přenos hlasu přes IP (VoIP).
Stal se klíčovou aplikací pro poskytovatele
v jejich konkurenčním boji s telekomunikačními operátory.
 
VoIP znamená nejen ohromné úspory pro koncové uživatele,
ale také pomáhá získávat poskytovatelům nové zdroje zisku, nové účastníky
a přispívá k posilnění jejich pozic na vznikajícím novém trhu.
 
 
 
 
 
 

IP telefonie (s technologií Voice over Internet Protocol),
je jen jednou ze široké škály možností,
jak uskutečnit hovor pomocí internetu,
nicméně možností velice zajímavou,
která je schopna nabídnout alternativu k něčemu,
co až dosud bylo výhradní doménou "světa spojů".
Přitom ekonomičtější, protože vzhledem
k celé řadě odlišností Internetu od sítí ze "světa spojů"
dnes telefonování po Internetu vychází výrazně
lacinější než telefonování klasické.
Například za dálkový hovor uskutečněný pomocí internetu
třeba i na druhou stranu zeměkoule nezaplatíme v zásadě téměř nic
(přesněji jen to, co normálně zaplatíte za přístup k Internetu,
tedy nejčastěji za místní telefonní poplatky a za to,
co tak jako tak platíte svému internet providerovi). 

 

 
 

IP telefonie obecně 


IP telefonie není vlastně nic jiného než přenos hlasu po datových sítích,
jejíž první standardy vznikly již v roce 1996 a dále postupně vyvíjeli.
Vlastn
í hlasová informace je pak přenášena prostřednictvím
komunikačních sítí založených na protokolu IP.
Hlas je přenášen v jedné síti společně s dalšími datovými informacemi jako jsou například e-maily.
Pro koncového uživatele je hovor uskutečněný pomocí IP telefonie naprosto stejný
s hovorem ve stávající telekomunikační
síti. Volající vytočí běžné telefonní číslo a hovor
se spojí. Pokud se takový hovor uskuteční v rámci podniku – jeho IT infrastruktury
– je využita výhradně jeho existující datová síť. Technologii VoIP
(Voice over IP) je tedy možné nasadit i mimo Internet,
obecně všude tam, kde lze provozovat protokol IP.
Tedy například i v sítích privátních či poloprivátních.
Pak se jedná o tzv. IP telefonii ,
která by měla být obecnějším pojmem než telefonie internetová
(protože internetová telefonie je zvláštním případem IP telefonie, ale nikoli naopak).

Technologie VOIP (Voice over IP) je samozřejmě možné nasadit i mimo Internet,
obecně všude tam kde lze provozovat protokol IP.
Tedy například i v sítích privátních či poloprivátních.
Pak se jedná o tzv. IP telefonii,
která by měla být obecnějším pojmem než telefonie internetová
(protože internetová telefonie je zvláštním případem IP telefonie, ale nikoli naopak).

Příkladem využití IP telefonie může být řešení, které se stále častěji objevuje u firem
vlastnících geograficky dislokované pobočky
a provozující vlastní "datové" propojení mezi nimi (typicky za účelem vzájemného
propojení lokálních počítačových sítí v těchto pobočkách).
Proč by pak takovéto firmy měly platit za dálkové telefonické hovory,
když si pomocí IP telefonie mohou volat "po vlastních drátech", které si tak jako tak platí
již pro potřeby svých datových přenosů! Díky technologii VOIP
a řešení na její bázi mohou "interní" dálkové hovory
mezi pobočkami firmy zůstat skutečně interními,
v tom smyslu že jsou přenášeny jen po datových
spojích patřících svému provozovateli, a tudíž s nulovými náklady.

Telefonovat můžete přímo z počítače připojeného k internetu,
nebo z IP telefonu, který dokáže fungovat jako samostatný síťový prvek nezávisle na počítači,
 
 
 
IP telefony jsou koncová zařízení pro uživatele.
Plní dvě funkce: hlasové dorozumívání s protějškem
- vlastnost obvyklá u klasického telefonního světa nové funkce
– komunikace s aplikačními servery v datové síti.

 
IP telefon pro své spojení s volaným používá krátkou komunikaci s Call Managerem při
níž dojde k výměně informací důležitých pro ustavení spojení (o umístění
a IP adrese, případně číslu volaného).
Spojení mezi dvěma volajícími po ustavení probíhá přímo bez vlivu Call Manageru.


Z telefonu na telefon

Volající se napojí na vhodnou bránu převádějící "telefonní" podobu hovoru
do podoby datové způsobem, který je pro něj dostupný,
například přes veřejnou telefonní síť. Podstatné je, že dále pokračuje hovor
již v datové podobě po datové síti až co nejblíže k místu svého určení,
kde zase musí být analogická brána zajišťující zpětný převod hovoru
do jeho "telefonní" podoby. Podstata ekonomické výhodnosti je opět v tom,
že hovor je na co možná největší vzdálenost veden po datové síti, jejíž provoz je levnější.

Z počítače na telefon

Tato varianta umožňuje vzájemné telefonování jednomu uživateli počítače
a jednomu uživateli běžného telefonu (pevného či mobilního).
Hovor vždy iniciuje uživatel počítače,
přičemž počítač který využívá musí být vybaven
plně duplexní zvukovou kartou, mikrofonem a sluchátky, a musí být připojen k Internetu.
Kromě toho musí být počítač volajícího vybaven vhodným softwarem,
schopným navázat spojení s telefonní bránou poskytovatele
internetové telefonní služby, a přenášet k této bráně telefonní hovor v jeho "datové" podobě.
Zmíněná brána pak hovor převádí do klasické "telefonní podoby",
a hovor pak pokračuje veřejnou telefonní sítí až na místo svého určení,
k uživateli který je vybaven běžným telefonem.

Z počítače na počítač

Historicky nejstarší, údajně i výhledově nejperspektivně
jší variantou internetové telefonie
je volání "z počítače na počítač", neboli telefonování mezi dvěma uživateli počítačů.
Nejstarší je proto, že první pokusy o přenos živého hlasu po datových sítích
byly zcela zákonitě prováděny mezi počítači, a teprve později se začalo pracovat na vývoji bran,
které by umožnily přestup "datového" hovoru do běžné telefonní sítě a naopak.
Nejperspektivně
jší je pak proto, že telefonování prostřednictvím
počítače
či zařízení jemu naroveň postavenému skýtá asi nejvíce možností
jak prosté telefonování obohatit o nejrůznější další funkce. Ještě větší motivací
pak může být snaha sjednotit prostředky, pomocí nichž lidé komunikují
- elektronickou poštu, klasické telefonování a další formy elektronické komunikace.
Také tato varianta internetové telefonie samozřejmě může
být i IP telefonií - místo veřejného Internetu může být k přenosu hovoru použita
v zásadě jakákoli datová síť na bázi protokolu IP, tedy třeba i privátní.

Co je to pevná IP?

Tato IP adresa zůstává po celou dobu dané služby stejná a nemění se.
Adresu přiděluje administrátor (většinou ISP)
a tato adresa počítači zůstává i po vypnutí nebo restartu modemu či systému.

Co je to ISP?

Internet Service Provider (ISP) - poskytovatel služeb přístupu k internetu.

Co je to TCP/IP?

Transmission Control Protocol/Intern
et Protocol
- v současné době nejpoužívanější
protokol(chcete
-li standard)
pro komunikaci v sítích.V 70 letech vyvinutý pro ministerstvo obrany USA.

Obsah [skrýt]
1 Adresy v IPv4
1.1 Adresování sítí a podsítí
1.2 Vyhrazené adresy
2 Adresy v IPv6
3 Externí odkazy

Adresy v IPv4

V IPv4 je adresou 32bitové číslo, obvykle zapisované po jednotlivých bajtech,
oddělených tečkami, např.192.168.48
.39 .

Takových čísel existuje celkem 232 ≈ 4×109. Velká část adres je ovšem rezervována pro vnitřní
potřeby protokolu a nemohou být přiděleny. Dále pak praktické důvody vedou k tomu, že adresy
je nutno přidělovat hierarchicky, takže celý adresní prostor není možné využít beze zbytku.
To vede k tomu, že v současnosti je již znatelný nedostatek IP adres, který se kromě jiného
řeší tím, že se IP adresy nepřidělují pevně, ale dynamicky, tzn. např. každý uživatel dial-up
připojení dostane dočasnou IP adresu ve chvíli, kdy se připojí, ale jakmile se odpojí, je jeho IP
adresa přidělena někomu jinému; při příštím připojení pak může tentýž uživatel dostat úplně jinou
adresu. Ke správě tohoto přidělování slouží specializované síťové protokoly, jako např. DHCP.

Adresování sítí a podsítí

Z praktických důvodů (snazší směrování) se adresa dělí na dvě části – první část určuje síť, druhá
pak konkrétní stanici v této síti. V úplných začátcích Internetu bylo toto rozdělení fixní: prvních
osm bitů adresy určovalo síť, zbytek pak stroj v síti. To však umožňovalo pouze 256 sítí
(v každé však mohlo být přes 16 milionů stanic), takže s nástupem lokálních sítí bylo zřejmé,
že bude potřeba tento systém změnit. Adresy se proto rozdělily do tříd podle toho, jaká část adresy
určuje síť a jaká určuje stanici v síti (přičemž dvě třídy byly vyhrazeny pro zvláštní účely).
Odpovídající třída se poznala podle hodnoty prvního bajtu:

 

 


Třídy IP adres

Třída Začátek adresy Rozsah adres Standardní maska Bitů sítě Bitů stanice Sítí Stanic v každé síti:
A 0 0.x.x.x až 127.x.x.x 255.0.0.0 8  24 128 16 777 216
B 10 128.x.x.x až 191.x.x.x 255.255.0.0  16 16 16384 65536
C 110 192.x.x.x až 223.x.x.x 255.255.255.0 24 8 2 097 152 256
D 1110 224.x.x.x až 239.x.x.x multicast
E 1111 240.x.x.x až 255.x.x.x vyhrazeno jako rezerva 

 

Později se ještě z části určující stanici v síti vyčlenilo několik bitů pro určení podsítě, ve které se
stanice nachází. Postupem času se však i toto rozdělení ukazovalo
jako velice nepružné a s rostoucím nedostatkem adres se hledaly způsoby
na vylepšení tohoto systému. Od roku 1993 se pak začal
používat tzv. classless inter-domain routing (CIDR, beztřídní mezidoménové směrování), ve kterém
je možno předěl mezi adresou sítě a stanice umisťovat libovolně, což se značí kombinací prefixu
a délky ve formě
 192.168.24.0/21 což znamená, že takto určená síť je určena prvními 21 bity adresy,
zbytek je adresa stanice (případně podsítě), takže tato síť používá rozsah 192.168.24.0–19
2.168.31.255.

Vyhrazené adresy
Mezi adresami nesmí být stanice s adresou sítě ani adresou stanice tvořenou samými bity 1
nebo samými bity 0 – tyto adresy jsou vyhrazeny pro zvláštní použití (nulová adresa znamená
„tato síť“, resp. „tato stanice“, jedničková adresa se používá pro všesměrové vysílání, broadcast).
Adresy 127.x.x.x (tzv. localhost, nejčastěji se používá adresa 127.0.0.1) jsou rezervovány pro tzv.
loopback, logickou smyčku umožňující posílat pakety sám sobě. Dále jsou vyčleněny rozsahy
tzv. interních (neveřejných) IP adres, které se používají pouze pro adresování vnitřních sítí
(např. lokálních), na Internetu se nikdy nemohou objevit. Jako neveřejné jsou určeny adresy:

ve třídě A: 10.0.0.0 až 10.255.255.255 (celkem 16 777 216 adres)
ve třídě B: 172.16.0.0 až 172.31.255.255 (celkem 1 048 576 adres)
ve třídě C: 192.168.0.0 až 192.168.255.255
(celkem 65 536 adres)

Adresy v IPv6
Trvalejším řešením problémů s nedostatkem adres by měla být nová verze protokolu, označovaná
IPv6, která se ovšem zatím rozšiřuje jen velice pozvolna. V IPv6 je adresou 128bitové číslo, což
znamená, že počet možných adres je 2128 ≈ 3×1038, což je astronomicky velké číslo;
pro představu: teoreticky se jedná o 6×1023 IP adres na
1 m² zemského povrchu. I pokud započítáme, že i v IPv6
je potřeba velkou část adres rezervovat a adresní prostor opět nelze dokonale využít, je těchto adres
dostatek na to, aby každé zařízení připojitelné do internetu dostalo svou vlastní jedinečnou adresu.
Adresa IPv6 se obvykle zapisuje jako osm skupin
po čtyřech hexadecimálních
číslicích, například:  3ffe:6a88:85a3:08d3:1319:8a2e:
0370:7344

Externí odkazy
Zobrazení vaší IP adresy
Ip Address Location
Whois – Zjištění informací o konkrétní IP adrese

Kategorie: Internet

IP adresa (Internet Protocol number)
IP adresa, je unikátní číslo, které jednoznačné definuje počítač v síti Internet. Z toho vyplývá,
že jeden počítač = jedna nebo více IP adresa. Více IP adres v případě, že má více síťových adaptérů.
Pokud se připojujete pomocí dial-up, GPRS nebo podobně, dostáváte po každém připojení jinou
IP adresu, většinou však z určitého rozsahu IP adres. Říkáme tomu, dynamické přidělování IP adres.
Jelikož čísla jsou docela obtížně zapamatovatelná
, je a proto bylo zavedeno hostname, které musí
i nemusí existovat k určité IP adrese. Pro překlad z textové podoby (hostname) do čísla IP adresy
se stará DNS server.

IP adresa – verze 4
IP adresa verze 4 se udává ve tvaru xxx.xxx.xxx.xxx
,
kde xxx je číslo v rozsahu 0 až 255. Kupříkladu 82.208.39.113
(cože je IP adresa tohoto serveru b01.banan.cz, kde běží PHP5).
Teoreticky je možné pomocí verze 4 adresovat 4 294 967 296 počítačů (256*256*256*25
6).

IP adresy verze 4 jsou v současné době téměř vyčerpány, tento problém bude vyřešen pomocí
nové 128 bitové verze IPv6.

Rozdělení IP adres
IP adresa má dvě části, a podle poměru těchto části rozlišujeme tři hlavní třídy IP adres. První část
IP adresy je adresa sítě, neboli net-ID (adresa sítě) a adresa počítače host – ID. IP adresa se většinou
zadává v desítkové soustavě, níže začátky IP adres na obrázcích jsou uvedeny ve dvojkové soustavě.

Třída A
V ČR tuto adresu nikdo nemá. Vlastní ji hlavně nadnárodní společnosti a vládní organizace v USA.
Obsahuje teoretickou možnost adresovat 126 sítí a 16 miliónu počítačů v každé z těchto sítí.
Po převedení zpět do desítkové soustavy zjistíme, že rozsah je: 0.0.0.0 až 127.255.255.255
.

Třída B
U nás jej mají některé opravdu velké a významné organizace. Teoretická možnost je adresovat
16 tisíc sítí a 65 tisíc počítačů pro jednu síť. Rozsah třídy B je: 128.0.0.0 až 191.255.255.255
.

Třída C
Rozsah je: 192.0.0.0. až 223.255.255.255
Zcela nejpoužívanější forma IP adres,
umožňuje adresovat 2 milióny sítí,ale pouze 254 počítačů pro jednu síť.

Speciální IP adresy
Zdálo by se na začátku, že 4 miliardy Ipček musí stačit, již vidíme že díky rozdělení do tříd
to nebude a ještě některé IP adresy jsou vyhrazeny pro speciální účely.

Třída D
Rozsah od 224.0.0.0 do 239.255.255.255
.
Tato třída je využívána pro multicasting (hromadné vysílání videa nebo audia).

Třída E
Rozsah od 240.0.0.0 do 247.255.255.255
.
Jsou určeny pro další použitía pro experimentální účely.

Broadcast adresa:
255.255.255.255
je určena všem v určité dané síti. Slouží k hromadnému rozesílání paketů.

Síťové adresy, host – ID této adresy obsahuje samé nuly. Slouží k směrování paketů mezi sítěmi.

Localhost
IP adrese 127.0.0.1, které odpovídá jméno "localhost". IP 127.0.0.0 nebo 127.0.0.1 jsou určeny
k testovacím účelům. Nazývají se loopback adresy. A těmto IP adresám odpovídá jméno „localhost“.
Slouží k tomu abychom zjistili, zda-li fungují aplikace, bez toho abychom jakkoliv museli mít funkční
připojení k síti.

 

"Proč a jak začít používat VoIP"

Telefonování přes Internet, tzv. VoIP telefonie (anglicky Voice over Internet Protocol).
 
 
začíná být zajímavým trendem v telefonování nejen pro firmy, ale i pro domácí uživatele. 
V rámci LAN sítě a Internetu voláte úplně zdarma (jen „vytáčíte“ IP adresy účastníků místo telefonních čísel).

Pro volání na pevné telefonní linky nebo mobily stačí zaregistrovat se u některého z komerčních operátorů
zprostředkováva
jících Internetovou telefonii, zaplatit si minimální kredit (např. 5 EUR)
a můžete volat za velmi výhodné tarify.Pro telefonování přes Internet je zapotřebí vhodné VoIP zařízení
a pokud možno vysokorychlostn
í internetové připojení,které
zaručuje dobrou kvalitu spojení (např. ADSL,
kabelové nebo bezdrátové připojení).Nabídka VoIP zařízení zahrnuje široké portfolio produktů
- VoIP telefony.
Skype USB telefony a klientské gatewaye i routery s možností připojení běžných telefonů.
 
 
 
Zařízení jsou koncipována tak, aby instalaci i konfiguraci zvládl běžný uživatel, 
není zapotřebí instalace specializovanou firmou.
 
 
 
 
Posuďte sami, zda se Vám internetové telefonování vyplatí:
 
 
 

1. zjednodušení infrastruktury
(nepotřebujete rozvody telefonních linek, nepotřebujete telefonní ústřednu; vystačíte s rozvody pro PC)

2. rozšiřitelnost
(na rozdíl od analogových telefonů lze rozšiřovat funkčnost VoIP telefonů nahráním nového firmwaru)

3. zjednodušení a zlevnění správy infrastruktury
(otázku telefonů a PC řešíte centrálně jen s jedním odborníkem
- správcem PC sítě, nepotřebujete zvlášť specialistu na PC a na telefony)

4. můžete využívat nové funkce oproti klasickým telefonům
(např. můžete připojit pracovníka s "homeoffice" do firemní telefonní ústředny) atd.
 
 
 
 
- potřebujete počítač s USB portem a do něj připojený telefon WELL K-1000 USB Skype Phone
- zdarma se zaregistrujete na některé komerční gatewayi (viz. níže).

 
 
Telefon připojíte pomocí ethernetového rozhraní k IP síti, která má konektivitu k internetu.
V telefonu nastavíte
  registrační údaje pro připojení ke gatewayi, u které máte registraci.
Vždy je možné volat si zdarma s účastníky,kteří
jsou připojení ke stejné gatewayi.
Můžete rovněž využít služeb placené gatewaye, kde získáte i veřejné telefonn
í číslo,
umožňující volat do pevných i mobilních sítí telefonních operátorů.
Zároveň bude možnése i Vám dovolat z pevných nebo mobilních telefonů.

Kromě telefonování pomocí gatewayí tento telefon umí i telefonovat tzv. Peer-to-Peer
neboli z jednoho VoIP telefonuna druhý pomocí vytočení jeho IP adresy
nebo veřejné IP adresy volaného (pokud je VoIP telefon za NATem).
Telefono
vání pomocí Peer-to-Peer lze nastavit i mezi dvěmi pobočkami,
a to i v případě,že jsou spojeny pomocí VPN tunelu. Pak je možné využít IP telefonii pro telefonování.

 
 

Výhody:
- můžete volat bez nutnosti zapnutého PC,
- vyšší kvalita zvuku než při řešení s USB telefonem,
- komfortní varianta, použití je stejné jako u analogového telefonu (Hold, Redial, Mute, Přesměrování),
- při registraci na gatewayi služeb získáte veřejné telefonní číslo, tzn. možnost volat,
i přijímat telefonní hovory z pevných linek i mobilních telefonů.

Nevýhody:
- vyšší pořizovací náklady,
- delší doba návratnosti v případě, že málo voláte (pokud však hodně voláte, je návratnost velmi rychlá).


PRINCIP


IP telefony

IP telefon svým vzhledem připomíná klasický telefonní přístroj,
ovšem princip práce s hlasem se u něj v řadě ohledů liší.
Přímo digitalizuje analogový hlasový signál a převádí ho na pakety protokolu IP
(Internet Protocol), jež jsou poté přenášeny telefonní sítí k volanému. IP telefon
zpřístupňuje uživateli mnoho nadstandardních
funkcí,
které jsou běžně známé z mobilního telefonu.
Základní použití IP telefonů je jednoduché,
uživatel obsluhuje IP telefon stejným způsobem, jako klasický telefon.


Co je to IP adresa?

IP adresa je jedinečná adresa počítače v internetu.
Udává se ve tvaru xxx.xxx.xxx.xxx
, kde xxx je číslo v rozsahu 0 až 255. Může vypadat například takto: 84.244.109.71 :-)

IP adresa

IP adresa je jednoznačná identifikace konkrétního zařízení (typicky počítače) v prostředí Internetu.
Veškerá data (ve formě paketů), která jsou z/na dané zařízení přez počítačovou síť posílána,
obsahují adresu odesilatele i příjemce právě jako IP adresy.
Zkratka IP znamená Internet Protocol, což je protokol,
pomocí kterého spolu komunikují všechna
zařízení v Internetu. V roce 2010 byla nejčastěji používaná jeho čtvrtá verze (označovaná jako IPv4),
postupně se však přecházela na novější verzi 6 (IPv6). V jiných protokolech se adresování
jednotlivých zařízení může provádět jinak (viz např. MAC adresa).
Jelikož by pro běžné uživatele počítačových sítí bylo velice obtížné pamatovat si číselné adresy,
existuje systém specializovanýc
h počítačů, které převádějí zapamatovatelná doménová jména
na IP adresy a opečně. Tomuto systému se říká DNS (Domain Name System).

 
 
 
Hodí se pro Vás VoIP?
 
 
 
VoIP se vyplatí zejména tomu, kdo hodně telefonuje, čím více voláte, tím více ušetříte. Návratnost počátečních
investic je tím rychlejší, zejména pokud máte paušální připojení k Internetu (ADSL, kabelová televize, WiFi,
pevné připojení, CDMA) ušetříte - na VoIP telefony voláte zcela zdarma, na pevné linky a mobily můžete volat
za velmi výhodné tarify, pokud máte klasické vytáčené připojení na internet (dial-up), ušetříte na voláních
do zahraničí; čím větší vzdálenost, tím ušetříte více - platíte tarify místního volání, ušetřit i při meziměstských
volání v rámcoi ČR (platíte jen místní tarif), pokud máte paušální připojení k Internetu a většinu volání
směřujete jen na několik telefonních čísel (např. 80% z nyní provolané částky je na 20% tel. čísel),
vyplatí se Vám domluvit se s nejvíce volanými osobami, aby si také pořídili VoIP a mohli jste si volat
zdarma přes VoIP (např. více poboček jedné firmy, rodinní příslušníci, atd.), kromě finančních úspor telefonních
poplatků nabízí VoIP technologie i další výhody.
 
 
 
 

POPIS JEDNOTLIVÝCH VARIANT

 
 
 
 

 
 
 
 

 Varianta 1 – přes zapnuté PC:

 
 

 
 
 
 

Výhody:
- varianta internetového telefonování s nejnižšími vstupními náklady
- rychlá návratnost počáteční investice
- vyplatí se zejména u paušálního připojení k internetu
- při dial-up (vytáčeném) připojení se vyplatí zejména při volání do/ze zahraničí, může se vyplatit
i při meziměstském volání v ČR (platíte jen místní tarif)
- za výhodné tarify můžete volat i na pevné linky a mobily
- komfortnější varianta než použití sluchátek a mikrofonu (zároveň telefon zvoní a je funkční i klávesnice)
- malé rozměry – snadno přenositelný

Nevýhody:
- potřeba trvale zapnutého počítače (resp. můžete volat/dovolají se Vám pouze tehdy, když máte zapnutý počítač)
- nedovolají se Vám z pevných sítí (PSTN)

Typická použití:
- domácí použití
- volání mezi přáteli
- použití na volaní domů ze zahraničních cest.

 
 
 
 
 
 
Varianta 2 – přes IP telefon:
 

Typická použití:

 

- v domácnosti s vysokými účty za telefonní služby,
- zaměstnanec pracující z domova (trvale, nemoc, atd.) - lze pracovníka připojit k firemní ústředně tak,
že se mu lidé dovolají stejně, jako by byl v práci (viz. varianta 9),
- firemní použití,
- nákup nového telefonního vybavení firem (nové pobočky, obnova telefonního parku).

 

Varianta 3 – s využitím 1-2 analogových telefonů:

Pro tuto variantu Vám stačí zakoupit gateway (ASUS VP100)
a můžete do ní připojit až dva stvající analogové telefony.
Navíc získáte zabezpečení svého internetového připojení firewallem. Použití pro VoIP telefonii

je principiálně stejné jako u dalších VoIP produktů. Vestavěná podpora
Voice-over-IP telefonie umožňujeuživate
li zdarma telefonovat
z běžného telefonního přístroje připojeného do FXS zdířek této Gatewaye jinému

účastníkovi, který má rovněž VoIP zařízení (gateway nebo třeba VoIP telefon).
Po registraci a zaplacení kredituna některé z placených gatewayí služeb (VoIP serverů)
je možné přes ASUS VP100 využívat VoIP telefonii

a volat za nízký poplatek i na mobilní telefony a telefonní čísla v pevné telefonní síti.
Zároveň se vám tak mohou dovolat z pevné sítě či mobilu - získáte veřejné tel. číslo.

  

Výhody:

- nemusíte kupovat nové telefony, koupíte jen VoIP gateway,

- současně získáte Firewall, - pomocí HUB/switch můžete připojit k LAN síti
- funkce QoS - „hlídá“ přes ni procházející datový tok a dokáže
si vždy vynutit datovou propustnostpotř
ebnou pro probíhající VoIP hovor,
- při registraci na gatewayi služeb získáte veřejné telefonní číslo,
tzn. možnost volat, i přijímat telefonní hovory z pevných linek i mobilních telefonů.


Typická použití:

- domácí použití,
- v malých firmách,
- zaměstnanec pracující z domova (trvale, nemoc, atd.)
- lze pracovníka připojit k firemní ústředně tak,
  že se mu lidé dovolají stejně, jako by byl v práci (viz. varianta 9),
- případy, kdy dostačuje možnost pouze dvou tel. hovorů současně.


Varianta 4 – s využitím analogové pobočkové ústředny:

Pro tuto variantu Vám stačí zakoupit gateway a můžete do ní připojit
Vaši stávající analogovou ústřednu. Navíc získáte zabezpečení svého internetového připojení firewallem. 

Použití pro VoIP telefonii je principiálně stejné jako u dalších VoIP produktů. Vestavěná podpora Voice-over-IP telefonie umožňuje uživateli zdarma telefonovat z běžného telefonního přístroje připojeného do FXS zdířek této Gatewaye jinému účastníkovi, který má rovněž VoIP zařízení (gateway nebo třeba VoIP telefon). Po registraci a zaplacení kreditu na některé z placených gatewayí služeb (VoIP serverů) je možné přes ASUS VP100 využívat VoIP telefonii a volat za nízký poplatek i na mobilní telefony a telefonní čísla v pevné telefonní síti. Zároveň
se vám tak mohou dovolat z pevné sítě či mobilu - získáte veřejné tel. číslo.
 

 

Varianta 5 - s využitím PBX + zachována možnost volání přímo přes PSTN:


Výhody:

1. nemusíte kupovat nové telefony, koupíte jen VoIP gateway,
2. využijete stávající pobočkovou ústřednu,
3. pomocí HUB/switch můžete připojit k LAN síti,
4. funkce QoS - „hlídá“ přes ni procházející datový tok
a dokáže si vždy vynutit datovou propustnost potřebnou pro probíhající VoIP hovor,

5. můžete si zvolit, zda budete volat přímo přes pevné linky či přes Internet,
6. při registraci na gatewayi služeb můžete volat do PSTN
přes Internet za výhodnější tarify než při přes PSTN,

7. větší jistota možnosti telefonování (při výpadku jedné z cest
(PSTN či Internet) lze pro volání použít druhou cestu),

8. stačí Vám jeden telefonní přístroj pro volání přes Internet i přes PSTN,
9. můžete používat různé cesty volání (PSTN a Internet)
pro různé regiony (ČR přes PSTN, do zahraničí přes Internet).

Typická použití:

- internetové telefonování přes stávající analogovou PBX s požadavkem
   na možnost volání i přes klasické telefonní linky,
- telefonování mezi dvěmi vzdálenými pobočkami firmy zdarma
přes  Internet s možností volat i přímo přes PSTN,
- případy, kdy stačí možnost pouze dvou tel. hovorů současně,
- místa s potřebou diverzifikace telefonních cest
(např. dispečinky, armáda,   bezpečnostní služby, atd.),
- firmy, které chtějí volitelně používat obě cesty telefonování
(například volání do různých teritorií přes různé sítě),
- případy, kdy dostačuje možnost pouze dvou tel. hovorů současně.

Varianta 6 – s využitím 1-2 analogových telefonů
zachována možnost volání přímo přes PSTN:

Pro tuto variantu potřebujete gateway WELL Gate3702
a můžete do ní připojit až dva analogové telefony.
Volitelně můžete volat přes Internet či klasicky přes pevné telefonní linky (PSTN).


Výhody:
- nemusíte kupovat nové telefony, koupíte jen VoIP gateway,
- pomocí HUB/switch můžete připojit k PC nebo LAN síti,
- funkce QoS - „hlídá“ přes ni procházející datový tok
a dokáže si vždy vynutit datovou propustnost pro VoIP hovor,
- můžete si zvolit, zda budete volat přímo přes pevné linky či přes Internet,
- při registraci na gatewayi služeb můžete volat do PSTN
přes Internet za výhodnější tarify než přes PSTN,
- větší jistota možnosti telefonování (při výpadku jedné z cest
(PSTN a Internet) lze pro volání použít druhou cestu),
- stačí Vám jeden telefonní přístroj pro volání přes Internet i přes PSTN,
- můžete používat různé cesty volání (PSTN a Internet) pro různé regiony,
(např. v ČR volat přes PSTN, do zahraničí přes Internet).

Typická použití:
- malá firma,
- malá pobočka firmy,
- případy, kdy dostačuje možnost pouze dvou tel. hovorů současně,
- místa s potřebou diverzifikace telefonních cest
(např. dispečinky, armáda, bezpečnostní služby, atd.),
- firmy, které chtějí volitelně používat obě varianty
telefonování (přes pevné sítě i přes Internet),
(například volání do různých teritorií prostřednictvím
různých sítí).
 
 
 


Varianta 7 – s připojením až 4 analogových telefonů či PBX:
 

 
 
Pro tuto variantu potřebujete gateway WELL Gate3504
a můžete do ní připojit až čtyři analogové telefony.

Výhody:
- nemusíte kupovat nové telefony, koupíte jen VoIP gateway,
- pomocí HUB/switch můžete připojit k PC nebo LAN síti,
- funkce QoS - „hlídá“ přes ni procházející datový tok
a dokáže si vždy vynutit datovou propustnost potřebnou pro probíhající VoIP hovor,
- při registraci na gatewayi služeb získáte veřejné telefonní číslo, tzn.  možnost volat
i přijímat telefonní hovory z pevných linek i mobilních telefonů,
- ke gatewayi lze připojit místo analogových telefonů PBX (a až k ní připojit analogové telefony).

Typická použití:

- firma s potřebou až 4 telefonů
- firma s PBX s ústřednou a potřebou až 4 současných tel. hovorů.
 

 
 
 

Varianta 8 – s připojením 1 analogového telefonu

(či PBX) + 4 PC (ADSL router):

Pro tuto variantu potřebujete ADSL připojení k Internetu a ADSL router WELL PTI-840V,
do nějž připojíte Váš stávající analogový telefon a LAN síť


 Výhody:

- připojíte LAN síť k Internetu pomocí ADSL služby
- nemusíte kupovat nový telefon (nové telefony)
- funkce QoS - „hlídá“ přes ni procházející datový tok a dokáže si vždy vynutit datovou propustnost
potřebnou pro probíhající VoIP hovor
- při registraci na gatewayi služeb můžete získat veřejné telefonní číslo, tzn. možnost volat
i přijímat telefonní hovory z pevných linek i mobilních telefonů
- místo analogových telefonů lze připojit PBX (a až k ní připojit analogové telefony)

 

Typická použití:

- použití v prostředí, kde je potřeba více počítačů než telefonů, např.: grafická studia, konstrukční kanceláře, atd.
- použití v případech, kdy stačí možnost pouze jednoho probíhajícího tel. hovoru (i za použití PBX). 

Internetová telefonie - schématický obrázek

 

 Internetové telefonování

 

Výhody:

- nemusíte kupovat nové telefony, koupíte jen gateway,
- využijete stávající pobočkovou ústřednu,
- současně získáte Firewall pro připojení PC,
- pomocí HUB/switch můžete připojit k LAN síti,
- funkce QoS - „hlídá“ přes ni procházející datový tok
a dokáže si vždy vynutit datovou propustnost potřebnou pro probíhající VoIP hovor,
- při registraci na gatewayi služeb získáte veřejné telefonní číslo,
tzn. možnost volat, i přijímat telefonní hovory z pevných linek i mobilních telefonů.

Typická použití:

- v malých firmách s telefonní ústřednou,
- případy, kdy dostačuje možnost pouze dvou tel. hovorů současně.

Pro tuto variantu potřebujete gateway WELL Gate3702
a můžete do ní připojit Vaši stávající analogovou ústřednu.
Můžete pak volat volitelně volat buď přes Internet
nebo klasicky přímo přes pevné telefonní linky (PSTN).
 

 
 

 

 

 
  
 

VoIP (Voice Over Internet Protocol) přenos zvuku
s využitím internetového protokolu (internetové telefonování).

Výhody:

VoIP na kvalitním internetovém připojením umožňuje hlasovou komunikaci
často za zlomek nákladů, běžně potřebných na spojení přes klasickou telefonní síť.
Navíc za podmínek téměř shodných s pevnou telefonní linkou.
Nezanedbatelnéh
o snížení nákladů se dosahuje i tehdy,
když je část spojení vedena po běžných telefonních linkách a část internetem.
Hlavní příčinou rychlého nástupu služeb založených na VoIP je rozvoj dostatečně rychlého,
cenově dostupného a kvalitního internetového připojení,
zejména přes páteřní optické sítě, kabelové televize, WiFi sítě a ADSL.  Na českém trhu
v současné době překotně roste počet tuzemských poskytovatelů VoIP telefonie
a na příznivý vývoj cen i kvality služeb působí také konkurence ze zahraničí,
například v r.2010 nabízel "Voip Buster" (německo) volání na pevnou linku
do více jak 21 zemí včetně ČR zdarma, do USA i na mobily,
a to bez jakéhokoliv poplatku a paušálu. 
Ceny tuzemských poskytovatelů VoIP jsou ve vlastní síti rovněž zdarm
a a ceny na pevnou linku jsou při stejném komfortu,
jako při používání klasické telefonní linky, nepoměrně nižší.


Nevýhody:

VoIP telefonii nelze používat při poruše internetové konektivity
a zpravidla ani při výpadku elektrického proudu.
U většiny zahraničních a výjimečně i u některých tuzemských operátorů
také není možné tísňové volání na čísla 150, 155, 158 nebo 112.
Na VoIP telefonních linkách není obvykle možné modemové spojení
a problematické bývá často i faxování. Bývají omezena i volání
na služby se zvláštním tarifem (linky „900“, služby pro dospělé, hlasování v soutěžích).
Náhrada pevné linky tedy není stoprocentní a je vhodné mít pro nouzové situace k dispozici
i záložní spojení, např. mobilní telefon. S ohledem
na složitější technologii se také mohou vyskytovat častěji poruchy.

Internet pro VoIP

Potřebná rychlost internetového připojení pro použití internetové telefonie
je závislá na kodeku, který operátor používá.
To je způsob, jakým se hlas převádí na data a zpět.
Pro použití tzv. širokopásmových
kodeků (G.711, G.722)
je nutno mít k dispozici rychlost větší než cca 90 kb/s.
Nelze je tedy používat na nejlevnějších programech ADSL
a ani na jinak velmi kvalitních, nejlevnějších internetových programech kabelových televizí.
Pro ty je nutné použít úzkopásmové kodeky (G.723, G.729, iLBC, GSM),
které lze využívat i při rychlostech cca 32 kb/s.
Mezi široko a úzkopásmovými kodeky
leží ještě skupina málo používaných kodeků se středními nároky (např. G.726-24, G.726-32).
Rychlost je však pro VoIP pouze jedním hlediskem. Dalšími důležitými faktory je ztrátovost paketů,
jejich zpoždění (latence) a odchylky ve zpoždění (jitter).
Ideálně by ztrátovost paketů měla být nulová, průměrné zpoždění paketů do 100 ms a jitter do cca +50 ms.
Hovory lze sice realizovat i při horších hodnotách, avšak již na úkor kvality.


 Telefonování přes internet (VoIP)

se stává stejně obvyklou činností jako např. psaní e-mailů. Nicméně,
má svá určitá specifika.Stejn
ě jako jiné činnosti s počítačem,
se dají komplikace rozlišit na problémy s hardwarem a softwarem.

Čím se řídit při výběru.

Ještě, než vejdeme do obchodu s příslušenstvím pro počítače,
si musíme promyslet, jaký způsob telefonování zvolíme.
Na výběr máme několik možností. Tak jako všude jinde, neexistuje nejlepší řešení!
Proto si musíme vybrat způsob a řešení, které nám osobně nejlépe vyhovuje.

Zmíním tři nejpoužívanější
možnosti.

Existují také i jiné způsoby, ale ty přenecháme
na starosti specialistům na VoIP telefonii. Klasický telefon, ale do PC.

1.možnost:

Jako první zmíním konzervativní řešení
- klasický telefon, ale připojený k počítači přes USB.
Nebo si můžeme vybrat modernější řešení
- bezdrátový přístroj, který přináší svobodu pohybu v místnosti.
Ale i ten má základnu připojenou pomocí šňůry do PC. Nebo si můžeme pořídit
kombinovaný přístroj, který slouží jak pro pevnou linku,
tak pro VoIP telefonii. Provedení opět s kabelem či bezdrát.
Takový telefon najde využití pro bezplatné hovory
přes internet a placené přes pevnou linku.

Hlavní nevýhodou těchto řešení je, že se nám vytratí zvuk z reproduktorů.
Pokud totiž zapojíme USB telefon, přestanou nám bedýnky fungovat.
Proč? USB telefon není ničím jiným, než USB mikrofonem a zároveň USB sluchátkem.
A nakonec se musíme smířit s tím, že každé zařízení
potřebuje nainstalované ovládače. Jak nepřijít o zvuk z bedýnek?

2.možnost:

Druhá možnost představuje částečné využití již připojených zařízení
a to reproduktorů (bedýnek). Jen přikoupíme mikrofon. Pokud možno nešetříme,
a koupíme minimálně ten, který má průměrnou cenu. Nemusíme pořídit nejluxusnější,
ale zároveň nekoupíme nejlevnější za padesát korun! I toto řešení má nedostatky.
Hlavně se připravte na totální ztrátu soukromí při hovoru.
Jak zařídit volné ruce pro práci na počítači?

3.možnost:

Třetí možnost je v osvobození rukou při zachování soukromí.
Prostě, koupíme sluchátka s mikrofonem. Při práci u PC posloucháme veškeré zvuky z PC sluchátky
a při hovoru je k dispozici potřebný mikrofon. Vybrat si můžeme sluchátko s mikrofonem,
nebo stereo sluchátka s mikrofonem.
Sluchátko s mikrofonem dovolí poslouchat druhým uchem zvuk z okolí.
Stereo sluchátka s mikrofonem mají kvalitní zvuk a eliminují ruch z okolí.

Všechna popsaná řešení mají společnou nevýhodu - musí být zapnutý počítač.
Pouze kombinovaný přístroj pro VoIP
a pevnou linku je funkční po vypnutí PC alespoň jako pevná linka.
Nakonec se zmíním o možnosti videohovorů. Jen přidáme webkameru.
Při komunikaci v síti za videohovor neplatíme.
Jen to musí náš program na volání přes internet "umět" (Rostislav Jančar). 


 

 

Co to jsou "Kodeky" (zejména u analogových VOIP adaptérů) ?

KODEKY (obecně)

 

( komprese dat v telefonii zejména pro hlasovou komunikaci)

Slouží k šifrování a komprimování dat.
U VoIP se používají k kompresi zvuku. Pokud si představíme to co vytvoří mikrofon
pokud do něj promluvíme, tak je to veliké množství dat.
Tyto kodeky výstup z mikrofonu podle určitého klíče (záleží na kodeku) zašifrují
a tím i zkomprimují. Samozřejmě komprimací většinou dochází ke ztrátě kvality zvuku,
proto je více verzí kodeků a záleží pouze na Vás co si zvolíte. Pojmem "šifrování" si
ale v tomto případě vůbec nepředstavujte dokonale bezpečnou komunikaci,
neboť šifrování zde má spíše učel komprimování dat.
Lze si představit jako například z textu "AAAAA" by taková šifra udělala něco jako "%5A"
a tím ušetřila velikost dvou znaků. Samozdřejmně je ale možné že existuje
a nebo možná bude existovat kodek, který bude mít i výborné šifrovací schopnosti.
Takže odpověď, na Vaší otázku co kodeky ovlivňují je,
kodeky ovlivňují kvalitu zvuku a velikost přenesených dat během konverzace

(neboli nároky na rychlost připojení).

Standard  Algoritmus MIPS Přenosová rychlost MOS  [kbit/s]

G.711a / u = PCMA /U        6,4         4,1
G 722 (v praxi často malý rozdíl od G711); frekvenční rozsah: 50Hz-7kHz (nepodporují některá zařízení)
G722.1, G722.2/AMR-WB atd. = HDSP (High Definition Sound Performance)
G.723.1  MP-MLQ         16         6,3         3,9
G.723.1  ACELP            20        5,3         3,65
G.726 ADPCM                 1      32            3,85
G.728 LD-CELP             30      16            3,61
G.729A  CS-ACELP   11        8            3,7
G.729 CS-ACELP          20        8            3,92
GSM 06.10 RPE-LP       10      13            3,5 

MIPS - miliony operací za sekundu
MOS - subjektivní metoda Mean Opinion Score. Stanovuje Kvalitu přenosu hlasu těmito kodeky.
Na stupnici MOS se nula rovná nejhorší kvalitě a pět té nejlepší.
K přenosové rychlosti je nutné přičíst režii IP, což si vynutí obsazení větší šířky pásma (128Kb/s).
Pro uspokojivou kvalitu hovoru je nutné i dostatečně kvalitní připojení (1x číslo = 32kbps).

IP telefonie se během pěti let 2001-2006 vyvinula z prvních prototypů v technologii,
která překonává v mnoha ohledech klasický přenos hlasu a má funkce,
které běžná telefonní ústředna ani nedokáže nabídnout.

Cílem tohoto textu je popis základních technických parametrů paketového přenosu hlasu
a shrnutí důvodů, proč IP telefonie nabízí lepší funkčnost
a spolehlivost než klasický přenos hlasu. Nejdříve se podíváme obecně
na principy této technologie a potom na podmínky,
které je nutno pro ni na datové síti připravit.
Ve druhé části se pokusím popsat její implementaci.


Základy IP TELEFONIE

TCP/IP není jediným transportním protokolem,
který lze využít pro multimediální přenosy.
Podobnou službu poskytne Frame Relay nebo ATM.
Na rozdíl od TCP/IP ale pracují na druhé (linkové vrstvě) OSI modelu,
takže přenos multimédií vyžaduje jednotnou síť založenou pouze
na Frame Relay nebo ATM. Běžné datové sítě jsou ale heterogenní,
založené na různých linkových technologiích tak,
aby byl optimalizován jejich výkon a pořizovací a provozní náklady.
Proto se např. nikdy nerozšířily technologie přímého připojení stanic
na ATM a používají se levnější technologie Ethernet.
IP pracuje na třetí (síťové vrstvě), je proto nezávislý na linkovém protokolu
a nabízí pro multimédia větší pružnost.
Největší překážkou pro jeho multimediální využití
byla kvalita služeb IP sítí, obecně podpora přenosů v reálném čase.


Standardiaze přenosu hlasu přes IP dospěla do stavu (2006),
kdy je k dispozici transportní protokol (RTP),
řada kompresních algoritmů (např. G.729, G.723)
a několik signalizačních protokolů (H.323, SIP, MGCP).
SIPu je přisuzována asi největší budoucnost,
protože má řadu vlastností, které H.323 chybí. Cílem H.323
je podobně jako v telefonním světě navázání spojení
mezi dvěma telefonními čísly bez ohledu na to,
kdo u daných stanic zrovna je. SIP se snaží o navázání komunikace
mezi dvěma účastníky bez ohledu na to,
u kterého telefonního terminálu zrovna jsou.
U H323 je tedy hlavním identifikátorem číslo,
u SIP ekvivalent e-mailové adresy (ve které ale může být číslo zakomponováno).
MGCP (nebo nově vyvíjený Megaco) se od obou předchozích liší v tom,
že je ideální pro centrální řízení jednoduchých koncových přístojů,
kdy řídící servery mezi sebou dále komunikují prostřednictvím H.323 nebo SIP.
Pro doplňování řídících serverů o nové funkce šité
na míru zákazníka jsou nutná otevřená aplikační rozhraní jako je JTAPI nebo TAPI.


Aby byl tedy obrázek IP telefonie úplný
je třeba na něm vidět jednak samotnou síťovou inrastrukturu
s podporou kvality služeb, telefonní terminály a řídící servery
s maximální podporou otevřených standardů a rozšiřující aplikace,
které jsou díky integraci datové a hlasové sítě schopny přinést větší funkčnost
při vynaložení menšího úsilí a investičních nebo provozních nákladů.


Požadavky na síť - kvalita služeb

Tradiční telefonní sítě využívají pro sdílení pásma časového multiplexu
(TDM - time division multiplex) - každému přenosu
je tak přidělena pevná šířka pásma a záleží na aplikaci, jak ji dokáže využít.
Pásmo je garantováno pouze pro daný přenos, více lze získat pouze novou alokací pásma
(tj. vytvořením dalšího přenosového kanálu). Pokud ale aplikace pásmo nevyužije,
nemůže ho dočasně "půjčit" jiné aplikaci. Tento způsob práce s pásmem se hodí
pro aplikace s konstantními nároky na pásmo a garanci zpoždění přenosu.
Takovou aplikací je částečně hlas
- požaduje nulové nebo alespoň maximální garantované zpoždění
(pro běžnou telefonii se doporučuje maximálně 150 ms)
a lze u něj určit maximální požadovanou šířku pásma,
která je dána způsobem jeho digitalizace
(např. běžně používaná PCM má vzorkování na 8 bitů frekvencí 8 kHz,
takže celkové pásmo pro jeden hovor je 64 kb/s).
Naproti tomu datové aplikace mají velice proměnlivé nároky
na pásmo - např. www prohlížeč se po kliknutí na odkaz snaží co nejrychleji natáhnout stránku
a pak nevyvíjí žádnou aktivitu, dokud si uživatel stránku nepřečte a neklikne na další odkaz.
Datům proto lépe vyhovuje pružné sdílení pásma, jaké nabízí paketový přenos.
Ten pracuje na principu statistického multiplexu - přenosovou jednotkou
je paket s proměnnou nebo pevnou délkou a pakety jednotlivých přenosů
jsou za sebou posílány přes společnou linku. Efektivnější je využití proměnné délky paketů,
protože u paketů s pevnou délkou (jaké využívá ATM)
se plýtvá pásmem na doplňování na odpovídající délku v případě,
že je přenášený datový blok menší (běžně se tak ztrácí až 30% pásma).
U paketů s pevnou délkou lze ale lépe garantovat zpoždění,
protože nehrozí, že delší paket zpozdí průchod krátého paketu s vysokou prioritou.
Zajištění kvality služby proto spočívá v dosažení kompromisu mezi efektivitou přenosu
(tj. pružné využití pásma s minimální plýtváním na doplňující informace)
a garancí požadovaných parametrů
(minimální šířka pásma, minimální a maximální zpoždění, ztráty paketů).


Datové sítě byly původně navrženy pro tzv. "best effort" službu
- mají nejlepší snahu přenést data nejkratší cestou od zdroje k cíli v nejkratší době
a využít pro přenos maximum dostupného pásma.
Protože ale nelze předvídat nároky ostatních aplikací,
může docházet dlouhodobě i krátkodobě k přetížení sdílených linek.
Na síťových prvcích typu směrovač
je k dispozici klasifikace paketů a jejich prioritizace ve výstupních frontách.
V případě TCP/IP lze pakety rozlišovat podle protokolu, zdrojové
a cílové adresy, zdrojového a cílového portu a DSCP (dříve IP precedence).
Lze tak dosáhnout velice podrobného rozlišení.
Pro zpracování výstupních front byly vyvinuty technologie jako CBWFQ
(Class-based Weighted Fair Queuing) nebo LLQ (Low Latency Queuing),
které dávají možnost garantovat dané třídě provozu minimální pásmo
nebo zpoždění při průchodu směrovačem.
Pro snížení proměnného zpoždění vlivem různé délky paketů
je k dispozici fragmentace a zpětné složení paketů na úrovni linkové vrstvy
- na Frame Relay podle specifikace FRF.12, na sériových linkách MLPPP (Multilink PPP).
Obě přinášejí podobný efekt jako ATM,
protože zkracují maximální délku přenosové jednotky (rámce),
takže dlouhé pakety nebrzdí krátké s vyšší prioritou
(jsou rozděleny na menší díly a pakety s vyšší prioritou jsou prokládány mezi ně),
ale na rozdíl od ATM mají minimální režii, protože rámce mohou mít proměnnou délku,
takže odpadá doplňování na konstantní délku.


Pro LAN přepínače byly vyvinuty technologie pro označování a prioritizaci rámců, 802.1p.
Celkově lze tedy dnes zajistit i na heterogenních sítích s kombinací různých rychlostí
i linkových protokolů jak minimální šířku pásma, tak maximální zpoždění.
Stále je přitom zachována větší efektivita a výkon paketových sítí.
Moderní síťové prvky tedy poskytují podstatný základ pro realizaci multimediálních sítí.


Rozšiřující aplikace

Klasické nebo IP telefonní systémy se starají především o správu očíslovacího plánu,
ovládání a konfigurace klientských terminálů a další funkce,
které souvisí se základním provozem, tj. navázáním a ukončením hovoru,
případně jeho přesměrováním nebo obsluhou konference.
Pro ostatní funkce nabízejí více či méně otevřená rozhraní,
přes která lze doplnit např. hlasovou poštu nebo ovládání telefonního terminálu z počítače.
Na klasických ústřednách jsou tyto funkce realizovány pomocí
rozšiřujících serverů, které jsou připojeny telefonním rozhraním.
V případě IP telefonie je situace jednodušší,
protože serveru stačí jeho běžné síťové rozhraní a dostupnost jeho služby
je dána rozlohou celé sítě ne jen přípojkou
na jednu ústřednu. Jaké rozšiřující služby lze tedy nabídnout?


1.Integraci datové a hlasové pošty, tzv. unified messaging.
Jedná se o to, že server hlasové pošty funguje
jako brána mezi telefonním systémem a datovou poštou.
Uživatel tak má jednu schránku, do které dostává textové i hlasové zprávy.
K nim má přístup jak z počítače, tak přes telefon.
Tyto systémy běžně zvládají i hlasovou syntézu,
takže mu jsou schopny do telefonu přečíst i jeho textové zprávy
(např. když nemá přístup k počítači).
Naopak na multimediálních počítačích lze přehrát hlasové zprávy.
V případě, že uživatel multimediální počítač nemá,
lze použít jako přehrávací zařízení telefon
a současně mít komfort ovládání e-mailové aplikace.

 
2.Současnou komunikaci přes více médií.
Sdílení aplikací nebo webových stránek a současnou hlasovou komunikaci.
Lze tak realizovat např. interaktivní výuku nebo spolupráci na projektech na dálku.

 
3.interaktivní hlasové systémy (tzv. IVR - Interactive Voice Reponse).
Systémy, které zajišťují generování automatických odpovědí volajícímu.
Obvykle se používají v kontaktních centrech pro identifikaci volajícího
a předběžné zjištění problému, který chce řešit.
S rozvojem hlasové analýzy a syntézy a standarů jako je Voice XML (VXML)
se lze ale dostat od tradičních předem nahraných zpráv s relativně malým rozsahem
k plně interaktivním systémům ovládaných nejen z klávesnice telefonu, ale i lidským hlasem.


IP telefonie se musí rozšířit i ostatní multimediální doplňky, jako jsou videokonference

nebo audio-vide přenosy. Internetová telefonie se musí rozšířit o další aplikace.
Celkově je koncept nazýván AVVID (Architecture for Voice Video and Integrated Data).


Signalizační server

Základem IP telefonie je CallManager, aplikace běžící na PC serveru se systémem Windows.
Jeden server dokáže obsloužit až 2500 IP telefonů,
které můžou být umístěny v libovolném místě sítě.
Celá síť je tak jednou virtuální telefonní ústřednou. CallManager
funguje pouze jako signalizační server, samotný hovor
je po síti spojen vždy nejkratší cestou přímo mezi koncovými systémy
(dvěma telefony nebo telefonem a hlasovou branou).
Lze tak centrálně řídit i mnoho malých lokalit propojených WAN sítí s malou kapacitou.
Servery lze sdružit do clusteru, který pak slouží pro rozložení záteže
a zálohování výpadku (telefony se automaticky přeregistrují na záložní server).
Jeden cluster dokáže obsloužit až 10000 IP telefonů. CallManger
je ovládán přes WWW rozhraní a stará se především o následující funkce:

konfigurace a správa IP telefonů - IP telefony
jsou jednoduchá bezúdržbová zařízení,
která veškeré konfigurační parametry získávají z CallManageru.
Telefon lze z CallManageru ovládat
až na úroveň výměny firmware nebo resetu přístroje.

správa očíslovacího plánu - pro tzv. least-cost routing
je nutné mít systém pravidel, podle kterých je automaticky vybrána
nejvhodnější brána do veřejné telefonní sítě případně odpovídající operátor.
Kromě správy směrovacích pravidel jsou k dispozici
i pravidla překladová, která umožňují manipulaci s číslem volajícího i volaného.

 
Správa uživatelů - CallManager lze integrovat s LDAP adresářovými službami,
takže není nutné vést dvě databáze uživatelů
(jednu na telefonní ústředně a druhou na datové síti).
Správa uživatelů pak spočívá především v definici oprávnění pro daný přístroj nebo přístroje
a přidělení profilu pro extension mobility (login k telefonnímu terminálu).

 
účtování hovorů - konfigurační parametry i účtování je vedeno v SQL databázi,
takže ho lze propojit s externími účtovacími systémy.


Integrace se stávající telefonní sítí a připojení na veřejnou telefonní síť
Pro nasazení IP telefonie je důležitá postupná migrace ze stávajícího telefonního systému,
protože málokdy se nasazuje v novém prostředí bez telefonní ústředny.
Podobným problémem je připojení na veřejnou telefonní síť.
Pro obě funkce slouží hlasové brány, které jsou k dispozici buď ve formě samostatných zařízení
nebo modulů do směrovačů. Stávající síťové prvky tak lze použít i pro hlasové služby.
V síti s centrálním CallManagerem lze umístit více bran po různých lokalitách
a každou využít pro volání do příslušné oblasti pro všechny telefonní účastníky v síti.
Rozhraní jsou jak analogová (brány lze použít i např. pro připojení faxů),
tak digitální(BRI i PRI). Podporovány jsou běžné signalizační protokoly (EuroISDN, R2 CAS, Q.sig).


IP telefony

Jedná se vlastně o jednoúčelové počítače se vzhledem telefonu.
Součásti je integrovaný Ethernet přepínač, takže lze telefon zapojt
do stávající sítě mezi počítač a LAN přepínač. Podporuje VLAN podle 802.1q,
takže počítačová a telefonní síť mohou být
od sebe z bezpečnostních důvodů částečně odděleny.
Uživatel tak má jedinou přípojku a není nutné zvyšovat kapacitu LAN.
Telefon lze přes Ethernet napájet centrálně
např. ze záložního zdroje. Telefony s grafickým displayem mají v sobě XML prohlížeč.
Ten lze využít pro zobrazování krátkých dokumentů
nebo jednoduché grafiky, hlavně ale pro doplňující funkce, které tradiční telefony nenabízejí.

Jedná se např. o:

1. extension mobility

- možnost přihlášení se k přístroji a získání odpovídající linky,
oprávnění k volání a dalších parametrů. Linka tak může cestovat
po síti s uživatelem do jakékoli lokality bez nutnosti centrální změny parametrů přístroje.

 
2. telefonní seznam - nejen interní seznam firmy,
ale i externí seznamy, které jsou k dispozici na Internetu.
V ČR tak mohou mít uživatelé k dispozici kompletní telefonní seznam osob
a organizací, který nabízí Telefonica O2 (Český Telecom) prostřednictvím

stránek IOL.
 
3. integrace s intranet aplikacemi - pokud jsou založeny na www službách,
IP telefon je pouze speciálním typem www prohlížeče.


Rozšiřující aplikace

Aplikační doplňky jsou součástí, která dává (například společnost Cisco)
IP telefonii řadu unikátních funkcí.

Jedná se o:


1. Unity - unified messaging systém integrovatelný s MS Exchange nebo Lotus Notes.

 
2. CRA (Customer Response Applications) - IVR systém
podporující kromě hlasové komunikace i XML, WWW a e-mail.
Kromě IVR služeb se tak hodí i do situací,
kdy je nutné prezentovat informace s centrální aplikace
různými kanály ale pokud možno jednotným způsobem.

 
3. Personal Assistant - systém umožňující uživatelům definovat
si vlastní pravidla pro zpracování příchozích hovorů.
Rozhodujícími kritérii jsou čas, identifikace volajícího
a aktuální stav kalendáře volaného (v MS Outlooku).
Výsledkem pak může být přesměrování na jiné číslo nebo do hlasové schránky.

 
4. Conference Connection - systém umožňující
přes WWW rozhraní plánovat konferenční hovory.
Uživatel pak volá kvůli konferenci vždy pouze na jedno číslo,
navíc potřebuje její identifikátor.
K dispozici je integrace s XML rozhraním na telefonu, takže se uživatel např. může podívat,
kdy má které konference plánovány a stisknutím jednoho tlačítka se do vybrané přihlásit.

 
5. IPCC - sada aplikací pro vytváření kontaktních center.

Architektura a redundance

Zastánci tradiční telefonie vyčítají často IP telefonii nižší robustnost
a spolehlivost, podíváme se proto blíže,
jak ji lze zajistit na úrovni odpovídající nebo i překonávající tradiční telefonní ústředny.
Síťové prvky jsou konstruovány pro nepřetržitý provoz,
stejně je na tom kvalitní PC hardware.
Spolehlivost proto spočívá především v architektuře řešení. CallManager
lze zapojit do clusteru až o pěti serverech, které jsou schopny se vzájemně zálohovat.
V případě výpadku kteréhokoli z nich přecházejí telefony,
které obluhoval automaticky na další server v clusteru,
existující hovory nejsou přerušeny, protože jsou vedeny přímo mezi IP telefony.
Odpovídá to konfiguraci ústředny s pěti procesorovými moduly.
Samotnou síť lze vybudovat se zdvojenými nebo zvícenásobenými prvky,
což se vyplatí zejména u LAN. Technologie dnešních sítí zajišťují přechod na záložní infrastrukturu
v jednotkách sekund, takže se to na existujících hovorech projeví jen málo znatelným výpadkem.
Podobně jsou na tom WAN sítě, ačkoli tam se obvykle nevyplatí budovat záložní infrastrukturu.

Rozhodně je ale ekonomičtější vybudovat jednu zálohovanou síť sdílenou pro data i telefony
než stavět dvě oddělené sítě. CallManager je pro telefony signalizačním serverem,
ztráta spojení s ním proto znamená, že nelze navázat nový hovor.
Pro řešení s centrálním CallManagerem je proto jako doplněk do IOSu směrovačů
vlastnost SRST (Survivable Remote Site Telephony).
V případě výpadku WAN přebírá směrovač funkci CallManageru
a jestliže funguje i jako hlasová brána, uživatelé mohou telefonovat bez toho, že by si všimli, že došlo k výpadku.


Závěr

IP telefonie je dnes prověřenou technologií,
která nabízí srovnatelnou a často i lepší funkčnost a spolehlivost než tradiční telefonní systémy.


Kam směřuje internetové volání?

VoIP je závislé na rychlosti pokrývaní republiky vysokorychlostm internetem se velmi zrychlilo.
Firmy budou poskytovat celkové řešení – internetu
a hlasových služeb, tak aby to fungovalo, bez toho aby tomu člověk příliš rozuměl.
Pak už nebude problém pro masové rozšíření VoIP.
Navíc i operátoři se netají tím, že hlasové služby na pevných linkách jsou již pasé.
"Hlasové služby budou v budoucnosti jen doplňkovou službou k datům," řekl Robert Fridrich z Czech On Line.
 

 

 

 
Psalo se dříve a platí to ve velké míře i dnes (21.09.2005 Josef Lukeš)


 
Možnosti internetového připojení například:

Trvalé (nonstop) a datově zcela neomezené bezdrátové (WiFi) připojení
k internetu prostřednictvím
moderních a žádaných bezdrátových technologií
pracujících v pásmech 2,4GHz , 5GHz, 10GHz a FSO (Free Space Optics).
Především technologie pracující v pásmu 5 GHz
nabízí velmi kvalitní připojení k internetu s možností využití hlasových služeb.
Tato technologie navíc umožňuje připojení rychlostmi v řádech několika Mbit. 

 

 (Ještě něco navíc)


IP TELEFONIE OBECNĚ

IP telefonie (s technologií Voice over Internet Protocol),
je jen jednou ze široké škály možností připadající v úvahu,
jak uskutečnit hovor pomocí internetu, nicméně možností velice zajímavou,
která je schopna nabídnout alternativu k něčemu,
co až dosud bylo výhradní doménou "světa spojů".
Přitom alternativu ekonomičtější, protože vzhledem k celé řadě odlišností Internetu
od sítí ze "světa spojů" dnes telefonování po Internetu vychází výrazně lacinější než telefonování klasické.
Například za dálkový hovor uskutečněný pomocí internetu
třeba i na druhou stranu zeměkoule nezaplatíme v zásadě téměř nic
(přesněji jen to, co normálně zaplatíte za přístup k Internetu,
tedy nejčastěji za místní telefonní poplatky a za to, co tak jako tak platíte svému internet providerovi).

Co je tedy IP telefonie?

IP telefonie není vlastně nic jiného než přenos hlasu po datových sítích,
jejíž první standardy vznikly již v roce 1996 a dále se postupně vyvíjely.
Vlastn
í hlasová informace je pak přenášena prostřednictvím komunikačních sítí
založených na protokolu IP. Hlas je přenášen v jedné síti společně
s dalšími datovými informacemi jako jsou například e-maily.
Pro koncového uživatele je hovor uskutečněný pomocí IP telefonie
naprosto stejný s hovorem ve stávající telekomunikační
síti.
Volající vytočí běžné telefonní číslo a hovor se spojí.
Pokud se takový hovor uskuteční v rámci podniku – jeho IT infrastruktury
– je využita výhradně jeho existující datová síť. Technologii VoIP (Voice over IP)
je tedy možné nasadit i mimo Internet, obecně všude tam kde lze provozovat protokol IP.
Tedy například i v sítích privátních či poloprivátních.
Pak se jedná o tzv. IP telefonii ,
která by měla být obecnějším pojmem než telefonie internetová
(protože internetová telefonie je zvláštním případem IP telefonie, ale nikoli naopak).

Principy IP telefonie

IP telefonie je obecně založena na tom,
že telefonní ústřednu nahrazuje jedno nebo soubor zařízení,
které plní zejména funkce: připojení do klasického telefonního světa
(JTS nebo klasická zařízení typu fax) a převod hlasu/faxu na IP pakety.
funkci řízení komunikací – tedy jakého centrálního mozku,
který udržuje a spravuje konfigurace a je schopen směrovat hovory v rámci telefonní sítě.

Základní princip přenosu hlasu přes IP

Analogový záznam hlasu je však pro přenos po IP síti nepoužitelný.
Jak ale přenášet analogový signál, např. tedy lidský hlas, po digitálních přenosových cestách?
Zařízení, které převádí analogový signál do číslicového tvaru, se označuje jako codec,
což je zkratka do COder/DECoder. Jde v podstatě o opak modemu,
který na základě posloupnosti číslicových dat generuje spojitý analogový signál.
Codec na základě analogového signálu generuje posloupnost číslicových dat. Codec
tedy generuje celkem 8000 x 8 bitu, tj. 64 kbitu za sekundu.
Lidské ucho je však nedokonalé a 64 kbit/s je poměrně dost.
Lze proto tedy používat kompresní algoritmy,
jimiž je při solidní kvalitě přenášeného hlasu dosahována kapacita menší než 10 kbit/s.

Architektury sítí VoIP

Centralizovaná architektura
analogie ke klasickým veřejným telefonním sítím
centralizované řízení sítě a „hloupá“ koncová zařízení

Výhody:

- centralizované řízení hovorů, management a zajištění
- kopíruje principy klasických telefonních sítí

Nevýhody:

- potlačení inovace koncových zařízení
- obtížná implementace jiných VoIP služeb, než přenos hlasu


Distribuovaná architektura filosofie IP sítí inteligence sítě
(sestavování hovorů, směrování, billing)
je rozprostřena do koncových bodů koncové body mohou být VoIP brány,
IP telefony, media servery nebo jakékoliv zařízení schopné iniciovat
a ukončit VoIP hovor. využítí v sítích WAN, komplexní řešení

Výhody:

- flexibilita
- možnosti sítě závisí na koncových zařízeních
– snadné přizpůsobení konkrétním aplikacím (ICQ Phone, NetMeeting)

Nevýhody:

- komplikovaná struktura sítě


Potřebný hardware

Call Manager  je základní stavební jednotka.                    

Call Manager neboli správce volání.
  1. udržuje a spravuje konfigurace.
  2. Směřuje hovory v rámci telefonní sítě.
  3. Má návaznost na adresářovou strukturu.
  4. Umožňuje zadávat a udržovat informace o uživateli na 1 místě.


Call manager může být pouze software, běžící na serveru,
mnohem častěji je to však specializovaný kus hardwaru.
Prostřednictvím
CallManagerů je zajištěna poměrně zajímavá škálovatelnost řešení.
Zatímco v případě klasické ústředny je nutná výměna šasi
větší když to stávající firma „přeroste“, v případě IP telefonie se přidávají jednotky.

 


  Příklady IP telefonů     
    


IP telefony jsou koncová zařízení pro uživatele. Plní dvě funkce:

1. hlasové dorozumívání s protějškem - vlastnost u klasického telefonního světa,
2. komunikace s aplikačními servery v datové síti.


IP telefon pro své spojení s volaným používá krátkou komunikaci s Call Managerem při níž dojde k výměně informací důležitých pro ustavení spojení   (o umístění a IP adrese, případně číslu volaného). Spojení mezi dvěma volajícími po ustavení probíhá přímo bez vlivu Call Manageru.

Brány
Je jasné, že IP telefonie funguje na jiných principech než klasická telefonie.
Provázání těchto dvou světů je zajišťováno na rozhraní pomocí tzv. bran.



TYPY IP TELEFONIE


1. Z telefonu na telefon

Volající se napojí na vhodnou bránu převádějící "telefonní" podobu hovoru
do podoby datové způsobem který je pro něj dostupný, například přes veřejnou telefonní síť.
Podstatné je, že dále pokračuje hovor již v datové podobě po datové síti
až co nejblíže k místu svého určení, kde zase musí být analogická brána zajišťující
zpětný převod hovoru do jeho "telefonní" podoby. Podstata ekonomické výhodnosti je opět v tom,
že hovor je na co možná největší vzdálenost veden po datové síti, jejíž provoz je levnější.


2. Z počítače na telefon

Tato varianta umožňuje vzájemné telefonování jednomu uživateli počítače
a jednomu uživateli běžného telefonu (pevného či mobilního).
Hovor vždy iniciuje uživatel počítače, přičemž počítač
který využívá musí být vybaven plně duplexní zvukovou kartou,
mikrofonem a sluchátky, a musí být připojen k Internetu.
Kromě toho musí být počítač volajícího vybaven vhodným softwarem,
schopným navázat spojení s telefonní bránou poskytovatele internetové telefonní služby,
a přenášet k této bráně telefonní hovor v jeho "datové" podobě.
Zmíněná brána pak hovor převádí do klasické "telefonní podoby",
a hovor pak pokračuje veřejnou telefonní sítí až na místo svého určení,
k uživateli který je vybaven běžným telefonem.


3. Z počítače na počítač

Historicky nejstarší, údajně i výhledově nejperspektivně
jší variantou internetové telefonie
je volání "z počítače na počítač", neboli telefonování mezi dvěma uživateli počítačů.
Nejstarší je proto, že první pokusy o přenos živého hlasu po datových sítích
byly zcela zákonitě prováděny mezi počítači, a teprve později se začalo pracovat
na vývoji bran, které by umožnily přestup "datového" hovoru do běžné telefonní sítě a naopak.
Nejperspektivně
jší je pak proto, že telefonování prostřednictvím
počítače
či zařízení jemu naroveň postavenému skýtá asi nejvíce možností
jak prosté telefonování obohatit o nejrůznější další funkce.
Ještě větší motivací pak může být snaha sjednotit prostředky, pomocí nichž lidé komunikují
- elektronickou poštu, klasické telefonování a další formy elektronické komunikace.
Také tato varianta internetové telefonie samozřejmě může být i IP telefonií
- místo veřejného Internetu může být k přenosu hovoru použita
v zásadě jakákoli datová síť na bázi protokolu IP, tedy třeba i privátní.


SLUŽBY A APLIKACE

Auto Attendant – automatizovaný odpovídací systém (elektronický recepční).
Umožňuje přehrávat definované uvítací vzkazy,
implementuje rozcestníky (stiskněte „1“ pro …) – např. hot-line Eurotel
IP IVR – IP Interactive Voice Response – rozšíření vlastností Auto Attendant
např. navázáním na databázi. Umí oznamovat např. počty volání ve frontě
a odhadovanou dobu čekání, umí provést ověření uživatele např.
na základě zadání PINu (vhodné např. pro telefonní bankovnictví, přístup do skladového hospodářství...
).
Hunt Groups – skupina tel. linek se společnými vlastnostmi
(např. při dovolání se na číslo zvoní všechny telefony skupiny najednou nebo postupně podle definovaných pravidel).
Uniform Call Distribution (UCD) – distribuce příchozích hovorů na skupinu telefonních linek
Automatic Call Distribution (ACD) – vylepšené UCD, disponuje navíc statistikami,
vylepšeným směrováním, oznamováním hovorů, atd…
IP Contact Center – kontaktní centrum – (IPCC) . Technologie společnosti CISCO,
zahrnující celou řadu technologií
(směrování, příjem klasických telefonních hovorů i VoIP hovorů, multimedia contact management, …).
Nejdůležitější službou IPCC je Computer Telephony Integration (CTI) – vlastnost IPCC,
provázání aplikace s rozlišením volajícího a možná návazná akce (vhodné např. pro CRM systémy).
Collaboration Server (CCS) – Technologie společnosti CISCO.
Provázání kontaktního centra s webovským rozhraním (presentace pro zákazníky).
Např. Interakce zákazníka s kontaktním centrem přes dynamické webové rozhraní
a zároveň hlasovou komunikací.
Unified Messaging – jednotný systém pro předávání zpráv s různými vstupy a výstupy
- hlas, fax, elektronická pošta. Integrace v koncových zařízeních (počítače, IP telefony, …)
Personal Assistant - (směrování hovorů na základě nastavených pravidel)
– technologie společnosti CISCO - zajišťuje směrování hovorů
na základě uživatelsky definovaných pravidel (čas, kalendář, volající...);
směrování hovorů je na jeden nebo skupinu telefonů.
Distribuovaná telefonní ústředna – přesměrování jednoho telefonního čísla na různé pobočky.
Vlastnost, kterou mají implementovány i dražší klasické JTS ústředny, avšak IP telefonie
je pro distribuovanou ústřednu přímo připravena.
Uživatel se jen zaregistruje na daném koncovém zařízení a call manager na něj přesměruje hovory.

Způsoby aplikace IP telefonie

Implementace v rámci jedné lokality
komunikační infrastruktura – 10/100Base-TX switche s podporu QoS,
pokud možno s integrovaným napájením IP telefonů;
IP telefony – množství a jejich typy jsou závislé na konkrétních podmínkách
Call Manager – v závislosti na množství uživatelů jeden server nebo skupina clusterů;
Bránu pro připojení k JTS a pro připojení analogových zařízení;

Distribuovaná implementace

V rámci distribuovaného
prostředí WAN lze v závislosti na množství uživatelů
na jednotlivých lokalitách volit model založený na distribuovaných
Call Managerech ,
tzn. každá lokalita vlastní Call Manager, nebo na centralizovaném
Call Manageru
– Call Manager je pouze v centru.

Další možností je kombinace – Call Manager je centralizovaný,

nicméně na velkých pobočkách existuje vlastní Call Manager.

SRST

Např. CISCO řeší tyto problémy technologií SRST (Survivable Remote Site Telephony) .
SRST je technologie implementovaná na směrovačích, které zajišťují připojení
do podnikové WAN a k JTS. Kromě toho, že odlehčuje lince
pro připojení k centrálnímu Call Manangeru tím, že posunuje k IP telefonům
některé funkce Call Manageru (např. registraci lokálních telefonů, směrování hovorů...),
zajišťuje i dostupnost těchto funkcí v případě výpadku spojení s centrálním Call Managerem.
V distribuovaném prostředí tak lze zajistit dostupnost telefonních služeb
i v případě výpadku primární WAN linky.


Voiceover IP je název technologie, která vám umožňuje telefonovat zadarmo
prostřednictvím počítače a internetu. (IP znamená "Internet Protocol, internetový protokol".)
Televize BBC v pátek večer v pořadu Newsnight předpověděla drastický dopad
na zisky telekomunikačních společností, jejichž příjem dosud pochází
velkou měrou především z poskytování tradičních hlasových telefonních služeb.
Během nadcházejících deseti let se tohle dramaticky změní,
protože cena hlasových telefonních služeb radikálně poklesne.
Telefonní společnosti se budou muset restrukturalizovat a najít si nové zdroje příjmů.

Telefonovat zadarmo prostřednictvím internetu můžete už nyní.
Dělají to desítky milionů lidí. Potřebujete k tomu sluchátka, mikrofon a software,
které si můžete zdarma stáhnout ze stránek společnosti Skype.
Toto software si už stáhlo cca 30 milionů uživatelů.

Telefonování výhradně prostřednictvím internetu ze stránek Skype je zcela zadarmo;
pokud však chcete internetem volat na tradiční telefonní čísla, musíte za to platit,
poplatky jsou ale naprosto minimální. 
Připojení může být i dial-up, minimum modem 33.6 Kbps. Jak je možné,
že se i prostřednictvím dialupového připojení
dá telefonovat zadarmo (počítačem) nebo velmi levně (na telefonní číslo)?


Tradiční telefonní systém funguje tak, že převádí zvuk v elektrický proud
a ten pak přenáší měděnými dráty. Na internetu však převádíme zvuk v proud digitálních dat
a ta pak posíláme po těchže telefonních drátech, jenže mnohem rychleji.
Při používání systému Voiceover IP se konvertuje zvuk v tok digitálních informací průběžně, rovnou.
Takže už nemusíte platit za telefonní spojení po minutách,
můžete si připojit mikrofon a sluchátka k počítači a potenciálně neplatit nic.

Dosud tohoto systému využívali jen technicky zdatní uživatelé,
ale od letošního roku je k dispozici telefonování přes internet i pro normální uživatele:
dochází k obrovským úsporám, když vám telekomunikační společnost
nemůže účtovat za hovory podle spotřebovaného času.
Podle televize BBC je nejvýhodnější pro malé podniky,
aby si zařídily telefonování ve firmě prostřednictvím internetu.
Vede to k slevám ve výši 20 - 40 procent.
Pokud firma užívá k telefonování jen svou Local Area Network, neplatí za hovory nic.

Telekomunikační společnosti však stojí před vážným problémem,
že začnou ve velkých počtech telefonování prostřednictvím internetu využívat lidé z domova.
A to je právě možné prostřednictvím společnosti Skype.

Skype je firma, která existuje zatím jeden rok a je to nejrychleji se šířící produkt na internetu.


Voiceover IP v zahraničí

Potenciálně nebezpečnou konkurencí je i pro mobilní operátory v zahraničí.
Můžete sedět v módní kavárně či na letišti a připojit se na internet svým příručním Pocket PC
prostřednictvím bezdrátového broadbandu wi-fi. S příslušným softwarem se každé zařízení,
které se dá připojit bezdrátově na internet, stává mobilním telefonem umožňujícím telefonování zadarmo.
A najednou zjistily mobilní telefonní společnosti, že jsou nuceny konkurovat kavárnám.
Výroba mobilních přístrojů s přístupem na internet a Wi-Fi technologií se stala běžnou nutností...

V Británii se ještě (na poslední chvíli) snaží (r.2010) mobilní telefonní společnosti vydělat peníze,
které byly nuceny investovat do budování své vlastní rychlostní datové sítě (třetí generace).
Proto účtovaly za užívání telefonů relativně vysoké tarify. Internetová telefonie
je nutí změnit svou strategii. Výrazně to ovlivňuje trh s mobilními telefony.
"Nemáme absolutně představu, co přesně se stane," konstatoval kdysi jeden britský odborník.
"Bude to problém pro mobilní telefonní společnosti i pro telefonní společnosti,
provozující pevné telefonní linky. Musí hledat jiné zdroje příjmů."

Telefonní společnost jako "British Telecom" se rychle snažila
internetovou telefonii začlenit do své podnikatelské strategie.
Její mluvčí kdysi přiznal v britské televizi, že je internetová telefonie pro BT obrovskou hrozbou.
"Snažíme se ji ale spíše vidět jako příležitost a jsme v Británii první větší firmou,
která prodává výrobky pro Voiceover IP."

Do konce roku 2009 převede British Telecom celou svou telefonní síť na internet.
Uvědomuje si, že pružně jednající firmy jako Skype jí odebírají zákazníky.
Avšak BT věří, že bude vydělávat na poskytování zábavy prostřednictvím internetu.

"Poskytovatelé telekomunikačních služeb musejí začít připravovat služby,
které budou využívat mediální konvergence," zdůraznil mluvčí BT.
 
 


NAVRCHOLU.cz
TOPlist


" alt="" />Datum - Vaše IP" alt="" />
 


Adresa IP :
35.175.190.77

TOPlist
TOPlist
Advertisement
 
" alt="" />Základní nabídka" alt="" />
 
" alt="" />ČTÚ" alt="" />SMS" alt="" />
 
Firemní telefonní čísla PA
" alt="" />Rozhlas on-line" alt="" />
 
Pravdavitezi.jpg
" alt="" />Měření internetu" alt="" />
 
Měření internetu
SPEEDTEST

Měření internetu
 
Dnes jste: 195 visitors (373 hits) na těchto stránkách
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=
Osobní, soukromé stránky. Pokud máte nějaký dotaz, přání, či připomínku - kontaktujte mne, děkuji! Víte proč je pevná linka stále dobrá a často lepší než hojně používané mobilní telefony?!