Publikování nebo šíření obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno!
Pro odfiltrování reklamních bannerů, použijte například "ABP".
Pro vyhledání použijte "Ctr F".
   
 
  VoIP komunikace



VoIP neboli telefonování po internetu díky rozmachu rychlého připojení,
je již samozžejmostí nejen mezi firmami, ale i v domácnostech.
Telefonování přes internet vám šetří nemalé finanční náklady.


STRUČNĚ - CO JE TO VOIP?

(Voice over Internet Protocol)
internetové telefonie

Poznámka: Pro příklady je uveden klient "Skype".
Vy můžete využít třeba jiného.


NA ZAČÁTEK


Voice over Internet Protocol (VoIP), může být velice atraktivní alternativou.
Kdo z nás by totiž nechtěl volat levněji, nebo dokonce zcela zdarma?
Jako už bývá, je i s VoIP největší problém ve špatné informovanosti
konzumentů (fungování, možnostech pořízení apod.).

Co je zdarma a co mě bude něco stát?

Obecně lze konstatovat, že hovory mezi uživateli VoIP jsou zdarma.
Dva lidé používající klienty jako Skype nebo Yahoo
spolu mohou hovořit, aniž by museli cokoli platit.
Paušál ale očekávejte u volání na pevnou linku (mobilní)
klasickou telefonní síť, neregistrované VoIP provozovatelem.

Jaký je rozdíl mezi VoIP přes telefon a VoIP přes počítač?

1. VoIP přes telefon
klasický telefonní přístroj se mění
na přístroj schopný internetové telefonie
až díky speciálnímu adaptéru.

2. VoIP přes počítač
je v tomto ohledu o něco flexibilnější,
neboť jediné co potřebujete,
je počítač (samozřejmě vybaven zvukovou kartou
a mikrofonem s připojením na internet).

(Něco jiného jsou VoIP hardwarové telefony / USB)

Mohu používat hardware jednoho poskytovatele u jiného operátora?

Někteří poskytovatelé svůj hardware „uzamykají“,
aby byl použitelný pouze s jejich službou
(např.: USA a operátorů jako AT&T CallVantage či Verizon Voicewing).
Pokud však budete mít podobný problém, rozhodně kontaktujte
obě zúčastněné strany, abyste měli jistotu.
VoIP na počítači v podobě softwarových klientů (např. Skype)
nevyžaduje žádný extra hardware
a v jednom PC můžete mít takových služeb neomezené množství
(dá však rozum, že v daném okamžiku lze vždy využívat pouze jednu z nich).

Co je potřeba pro využívání VoIP?

Všechny VoIP služby vyžadují připojení na Internet,
čím rychlejší tím lepší.
Rozumné rychlostní minimum je 128 kb/s.
Požadavky na hardware nejsou nijak přehnané
a ani dva roky starý počítač by neměl mít s provozem VoIP žádné problémy.
Přesné požadavky se však mohou v závislosti na konkrétním operátorovi lišit.
Samozřejmostí je, že vlastníte zvukovou kartu, mikrofon a reproduktory, nebo headset.

Jak moc tedy VoIP zatěžuje připojení?

Chcete-li nějaká exaktní čísla
musíte si nejprve uvědomit, na jakých faktorech závisí.
V případě VoIP to je „last mile“
(tedy způsob jakým jste napojeni k ISP, Internet Service Providerovi)
a používaný zvukový kodek. Mnoho VoIP operátorů využívá kodek G.711,
při jehož fungování na klasické vzorkovací frekvenci
(Sample Rate) potřebujete asi šířku pásma 64 kb/s.
Když si k tomu připočtete normální internetový provoz,
stoupá tato cifra asi o 8 kb/s.
Pak už záleží na konkrétních situacích
(využíváte-li právě šířku pásma vašeho připojení ke stahování filmů,
může dojít k vypadávání VoIP spojení a nefunkčnosti).

Jaká je nabídka VoIP příslušenství?

Příslušenství pro VoIP – headsety, mikrofony, USB,
bezdrátové telefony, adaptéry.
Vybavení nabízí celá řada firem, např. Skype
či Logicech (rozhodně však nejsou jediní).

Lze VoIP kombinovat se službami instant messagingu?

Některé ano. Kupříkladu Skype
to umožňuje, neboť má vlastní rozhraní,
v němž můžete zároveň chatovat, posílat soubory
i konverzovat přes VoIP či vést videohovor.

Jak je to u VoIP s číslem?

Máte-li k vašemu VoIP účtu přiděleno číslo
můžete jej využívat odkudkoli na zemi.
Příklad: Odstěhujete se do Německa,
ale nechcete měnit pražské číslo.
Vaše VoIP číslo si tedy ponecháte a podmínky
pro jeho využívání neovlivňuje, že již v Praze nejste.
Můžete volat přátelům z naší metropole
i z Berlína, a to stále za cenu lokálních hovorů.

Upozornění:
Třeba dodržovat ustanovení o používání geografických čísel v dané zemi (ČR).


Existují k VoIP doplňkové služby jako fax či hlasová schránka?

Opět záleží na konkrétním operátorovi, obecně však platí, že ano.
K VoIP lze dostat vše od přesměrování hovorů po hlasovou schránku.
Vždy se však podívejte na smlouvu, kterou s operátorem podepisujete,
podmínky se liší a někdy tyto služby stojí extra.

Mohu využívat VoIP i na svém mobilním telefonu?

Ano. Tato varianta ještě není zcela dokonalá, ale již se často využívá.
  Zcela bezproblémové je volání z VoIP služeb na mobilní telefony.

Jaká je kvalita hovorů?

Kvalita hovoru záleží především na dvou hlavních faktorech:

1. VoIP operátorovi,
2. šířce pásma internetového připojení.

Obecně lze říci, že pokud hovoříte pomocí softwarových VoIP klientů
(např. Skype) mezi dvěma počítači a máte-li k dispozici
(vy i váš konverzační partner) dostatečnou šířku pásma je vše perfektní.
VoIP spojení do klasické telefonní sítě už tak dokonalé být nemusí.
Je tedy nejlepší spojení otestovat ještě před podpisem smlouvy s VoIP operátorem.
V dnešní době však naprostá většina operátorů poskytuje hovory do klasických
telefonních sítí v dobré kvalitě, která je na úrovni klasického spojení.

Může VoIP zcela nahradit klasickou telefonii?

Ano. Avšak VoIP není tak snadno vysledovatelné,
což se v některých případech (volání na linky první pomoci),
může jevit jako negativum.
VoIP je rovněž závislé na elektrické energii a Internetu
(zkuste například na dálnici hledat přípojku na Internet a zásuvku).
VoIP tedy může klasickou telefonii nahradit z větší části (někdy téměř úplně),
je však dobré mít pro případ nouze přístup i ke starší technologii.

Závěrem

VoIP má obrovský, zatím ne zcela využitý potenciál.
Jednou z největších překážek jeho okamžitému rozletu
je rozhodně nedostatek znalostí na straně uživatelů.


STRUČNĚ - JAK TO FUNGUJE?

Záznam a posílání signálu

Snad každý již nahrával svůj hlas
(či jakékoli jiné zvuky a pazvuky) do počítače.
Během procesu nahrávání je zvuk převeden
na signál o velmi vysoké vzorkovací frekvenci
(8 000krát za sekundu a více) a jeho jednotlivé vzorky
jsou ukládány do paměti (souboru)
na pevném disku (nebo jakékoli jiné médium).
Každý vzorek signálu je jen velmi malý útržek z nahraného zvuku
a samotný by nám byl k ničemu.
Počítač všechny tyto útržkovité vzorky
opět spojit a souvisle je přehraje,
takže slyšíte, co jste původně zaznamenali.

VoIP je založeno na podobném principu s tím,
že audio vzorky nejsou ukládány lokálně.
Namísto toho se přeposílají přes IP síť
do jiného počítače a jsou přehrány až v něm.

Komprese zvuku - kodeky

Vše je značně zjednodušeno a k úspěšnému fungování VoIP je potřeba mnohem víc.
Při nahrávání počítač zvuky komprimuje (aby nezabíraly tolik místa na disku)
a audio zaznamenává jen v určitém frekvenčním rozsahu (z toho samého důvodu).
Existuje několik způsobů komprese zvuku a algoritmus,
který má tohle na starosti se nazývá kodek.
K dispozici je velké množství kodeků, většinou určených
ke zcela specifickým účelům a pro určité aplikace.
Tak existuje jeden kodek pro přehrávání videa ve formátu Xvid a jiný,
který vám umožňuje poslouchat vaši sbírku „mptrojek“.
VoIP se také pyšní vlastními kodeky, optimalizovanými pro kompresi hlasu.
Komprimovaný hlas má oproti nekomprimovanému záznamu
výrazně nižší požadavky na šířku přenosového pásma,
což je v praxi velice přínosné, hlavně máte-li pomalejší připojení k internetu.
Hlasové kodeky jsou tedy optimalizované pro frekvence,
v nichž se pohybuje lidský hlas, a to na úkor zvuků mimo tato frekvenční pásma.
Jen si to vyzkoušejte a uvidíte, že kupříkladu hudba zpracovaná
nějakým z hlasových kodeků co do kvality mimořádně ztratí.

Pokud je zvuk nahrán do počítače, zkomprimován
a rozdělen do velmi malých vzorků,
jsou tyto útržky signálu posbírány
a skládány do větších celků.
Ty se posléze umístí do datových paketů,
v nichž jsou připraveny k cestě napříč IP sítí.
Proces se nazývá paketizace (užívá se anglického výrazu packetization).
Standardně jeden IP paket (balíček) obsahuje deset
a více milisekund audia. Běžné hodnoty 20 a 30 ms.

Pakety jako pohlednice

Vint Cerf, který je často nazýván otcem internetu,
jednou užil k popisu paketů zcela jednoduchého analogického vysvětlení:
Navrhl, abychom si pakety představili jako pohlednice posílané poštou.
Pohlednice obsahuje omezené množství informací
(příliš toho na ní nenapíšeme),
abyste tedy napsali nějakou extrémně dlouhou zprávu,
musíte takových pohlednic poslat mnoho.
Přitom je nutno počítat s tím, že lajdácký poštovní úřad
některé z vašich dílčích zpráv poztrácí.
Krom toho je potřeba,
aby příjemce pohlednice dostával v předepsaném pořadí,
nebo alespoň věděl, jak je následně poskládat
(aby mu celková zpráva dávala smysl).
Proto musíte přijít na nějaký systém, který toto zajistí,
kupříkladu každé pohlednici přidělit pořadové číslo.

Datové pakety v IP síti jsou právě jako tyto pohlednice.
Stejně jako ony mohou se některé z nich také poztrácet
a „povinnost“ kodeku je postarat se o zaplnění těchto mezer signálem,
který by byl pro lidský sluch přijatelný.
Tento proces nahrazování je nazýván Packet-Loss Concealment
(PLC, volně přeloženo jako maskování ztráty paketu).
V některých případech jsou pakety pro překonání
paketové ztráty zasílány dokonce několikrát,
což se nazývá trefně - redundance (nadbytečnost).
Jiné metodě k ošetření paketových ztrát se říká „dopředná korekce chyb“
(FEC, Forward-Error Correction).
Jde o metodu zjišťování a opravy chyb vzniklých při přenosu,
která využívá vkládání doplňkových kontrolních bitů.
Je možné rekonstruovat ztracený paket
z informačních bloků přítomných v sousedních paketech.

Kritické zpoždění

Pakety se občas také zpozdí, stejně tak,
jako se to stává u pohlednic zaslaných klasickou poštou.
To je však v kontextu VoIP systémů zvláště ožehavé.
Opožděný hlasový paket se v podstatě stává zbytečným,
neboť je již příliš starý na přehrání
(díky opoždění by již nenavazoval na probíhající hlasový signál).
Proto jsou tyto pakety odhazovány
a systém příjemce s nimi zachází, jakoby je nikdy nedostal.
V praxi to ani příliš nevadí, neboť PLC algoritmy
jsou schopné audio vyhladit tak,
aby byla zachována dobrá kvalita.

Počítače obyčejně měří zpoždění paketů,
o němž „předpokládají“, že se bude držet na konstantní úrovni.
To však není vždy pravdou a zpoždění mnohdy během hovoru variuje.
Tyto variace ve zpoždění (jitter) mohou být
pro IP zařízení závažným problémem.
Samotné zpoždění neobnáší nic tak hrozného
– zkrátka člověka na druhém konci spojení neslyšíte okamžitě,
nýbrž třeba „až“ za 100 ms
(do 400 ms je to považováno za vcelku přijatelné).
Jitter však může způsobit „sekání“ či výpadky hlasu.
Proto je nutné, aby VoIP zařízení využívala
vyrovnávací paměť (buffer) na pokrytí těchto situací:
Pakety se řadí do „fronty“ (queue)
ještě než jsou přehrány na počítači příjemce.
Délka této fronty se pak může zvětšovat či zmenšovat,
a to v závislosti na počtu opožděných paketů.
Tento tzv. adaptivní jitter buffer je využíván i u CD/DVD vypalovaček
a v dalších zařízeních, kde mohou hrát roli opožděná data.

Audio/Video

Přenos videa pracuje z velké části podobně jako přenos audia (hlasu).
Obrazové informace jsou zachyceny kamerou
a rozloženy na malinké kousky.
Těch se ujme kodek a zkomprimuje je.
Zahuštěná data jsou pak „naložena“ do paketů,
které se vyšlou napříč IP sítí.
Z toho si lze odvodit jeden z důvodů,
proč je VoIP tak slibnou technologií
– přidávání videa či jiných medií je snadné.
Samozřejmě se při obrazové komunikaci musí pohlížet i na určité,
pro video jedinečné aspekty (kupříkladu obrazovou frekvenci
či potřebu větší šířky přenosového pásma),
ale základní principy VoIP v podstatě platí i pro tento druh spojení.

Závěrem

Je jasné, že VoIP není jen o zasílání audio/video paketů přes internet.
Pro tento účel musíte mít k dispozici určitý protokol,
který v podstatě udává způsob,
jakým se počítače naleznou a jak si vyměňují informace
– protokol je pro počítače něco,
jako pro nás jazyk a určuje, jak spolu PC
(či jiný hardware) komunikují.
Kromě toho je potřeba, aby byl obsah media paketů
v nějakém ze schválených formátů (payload format).

VoIP není jen o vzájemné komunikaci dvou počítačů.
VoIP je implementované i v řadě jiných hardwarových zařízení,
jako jsou IP telefony, analogové adaptery (ATA) a gatewaye.
Ve zkratce: Mnoho přístrojů je schopných zprostředkovat VoIP komunikaci.
Některé z nich (analogové adaptéry) přitom umožňují
k tomuto typu spojení používat i klasické telefonní přístroje.
Není tedy třeba v záchvatu novátorství
vyhazovat starší analogový telefon oknem,
s ATA jej můžete přetransformovat
na účinný nástroj schopný dorozumívat se s IP sítěmi.


VoIP - telefonujte přes internet

VoIP je zkratkou anglického výrazu "Voice over Internet Protocol".
Do češtiny bychom to volně mohli přeložit jako "hlas přes internet",
Prakticky však raději "telefonování přes internet".

Proč telefonovat přes internet, když máme klasické telefony a dokonce mobily,
díky kterým můžeme telefonovat odkudkoliv. Protože je to levnější.
Zvláště u mezinárodních hovorů je cena výrazně nižší.

Jak může být volání přes internet levnější? Snadno.
Za připojení k internetu platíte pevný měsíční paušál bez ohledu na čas,
po který jste k internetu připojeni a aktivně internetové připojení využíváte.
A pro dnešní linky už není přenos zvuku,
což není nic jiného než data o určité velikosti, problémem.
Pokud bychom pro telefonování využívali jenom internet,
telefonovali bychom zcela zdarma.
Pokud tedy odhlédneme od poplatku za připojení,
který ale platíme tak jako tak.
Co ale, když chceme volat někomu, kdo internet nemá.
Nebo co když nám naopak chce někdo zavolat
z běžného telefonu "na internet"?
I to lze samozřejmě řešit. Ale popořádku.

Volání internet -> internet

Nejjednodušší případ je, když obě strany mají internetové připojení
a pro telefonování využijí počítač s patřičným softwarem.
Nejrozšířenějším programem pro telefonování přes internet je Skype.
Stačí, když si Skype nainstalujete, zdarma si vytvoříte účet
a můžete zcela zdarma telefonovat s kýmkoliv,
kdo má počítač připojený k internetu a na něm nainstalovaný Skype.
Telefonní protějšky si, podobně jako třeba u ICQ,
můžete najít v globálním seznamu uživatelů Skype
a přidat si je do svých kontaktů.
Tam pak vidíte, kdo z vašich přátel je právě online a můžete mu zavolat.
Kromě programového vybavení budete potřebovat sluchátka a mikrofon.
A samozřejmě počítač se zvukovou kartou,
ale dnes už snad počítač bez zvukové karty nenajdete.

Volání internet -> telefon

Volat se dá samozřejmě i z počítače přes internet na běžný telefon
(pevnou linku nebo mobilní).
To funguje tak, že hovor je po internetu přenesen co nejblíže cílovému telefonu
a teprve poslední úsek, který již nelze přes internet realizovat,
probíhá po telefonní síti příslušného operátora.
Většinou se jedná o místní hovor, který vy, jako volající, samozřejmě zaplatíte,
ale vyjde vás to výrazně levněji, zvláště pokud voláte do zahraničí.
Program Skype umožňuje tzv. "SkypeOut" hovory
na běžné telefony, musíte si však napřed předplatit kredit.

Volání telefon -> internet

Dá se samozřejmě volat i z běžného telefonu "na internet".
Příjemce však musí mít přidělené telefonní číslo,
které je možné na běžném telefonu vytočit.
I to umožňuje program Skype v podobě služby "SkypeIn".
Pro nás, české uživatele měla tato službu nevýhodu,
že nebylo možné získat české národní číslo.

Co na to poskytovatelé?

Zájmu o volání přes internet si nemohli nevšimnout poskytovatelé
internetového připojení a rozhodli se ho využít.
Zejména větší poskytovatelé proto kromě běžného internetového připojení
nabízejí i VoIP s "českým" telefonním číslem.
Větší proto, že na poskytovateli je,
aby zajistil přenos hovoru co nejdále je to možné po internetu
a poté jeho převod do klasické telefonní podoby.
"Co nejdál" většinou znamená po vlastních internetových linkách
nebo linkách partnerských poskytovatelů.
V současné době nabízejí všichni poskytovatelé volání
v rámci vlastní sítě zdarma.
Bohužel pokud voláte do sítě jiného poskytovatele,
i když "z internetu na internet",
zaplatíte hovorné podle aktuálního ceníku vašeho poskytovatele.
Hovor je totiž převeden z internetu do klasické telefonní sítě
a z ní zpět na internet.
I tak to ale bude méně, než kdybyste použili klasický telefon.

Možná jste zvyklí na telefonní sluchátko
a volání přes počítač vám přijde zbytečně složité.
Ani to není žádnou překážkou.
Dnes již existuje množství VoIP telefonů,
tedy zařízení vypadajících stejně jako klasický telefon,
ale připojující se do zásuvky počítačové sítě
nebo přímo k počítači.
A pokud je vám líto vašeho starého telefonu,
můžete si pořídit VoIP bránu,
což není nic jiného než router vybavený telefonní zásuvkou
pro připojení klasického analogového telefonu.
O převod vašeho hlasu na digitální data se postará VoIP brána.
IP telefonování už dávno není odkázané jen na počítač,
ale zcela běžně používá telefonní přístroje,
které se od těch klasických na pohled nijak neliší,
nabízejí však mnoho dalších funkcí.

Rozpolcenost internetových čísel se snaží řešit systém ENUM domén,
který, zjednodušeně řečeno, umožňuje nalézt nejlevnější cestu
(tzn. co nejdéle po internetu) k vytáčenému telefonnímu číslu.
Systém ENUM je teprve v začátcích a využívá jej jen několik operátorů,
v blízké budoucnosti by však mohl přinést další úsporu v nákladech na komunikaci.


 

 

Z POHLEDU ČESKÉ LEGISLATIVY

Používání telefonních čísel u komunikace využívající VoIP

Technologie VoIP je v současnosti využívána
u celé škály hlasových služeb a v různých
druzích sítí, a tomu také odpovídají používaná telefonní čísla.
Stav využívání čísel asi nejlépe ilustrovala situace
u členů Asociace operátorů digitální telefonie,
u nichž bylo koncem roku 2008 aktivně využíváno více než 150 tisíc čísel.
Z tohoto počtu bylo více než 120 tis. čísel geografických,
tedy čísel určených k očíslování koncových bodů veřejné telefonní sítě,
pro veřejnou telefonní službu, poskytovanou v pevném místě.
Zbytek, tj. asi 30 tis., byla zvláštní
tzv. „nomadická“ čísla (nejde o oficiální označení)
určená pro očíslování koncových bodů veřejné komunikační sítě,
určené pro přenos hlasu prostřednictvím internetového protokolu.
V poměru 4:1 tedy převažují čísla
takzvaných „běžných pevných linek“.
Ta jsou z největší části využívána k poskytování
veřejně přístupné telefonní služby (v pevném místě),
ale slouží i pro připojení neveřejných komunikační sítí,
zejména podnikových pobočkových ústředen.

U těchto čísel je podmínkou jejich užívání skutečně neměnné
umístění koncového bodu veřejné telefonní sítě.
Není tedy možné je používat z jiné lokality než té,
v níž je umístění čísla evidováno,
ač by to VoIP technologie bez potíží umožňovala.
Na evidované umístění jsou však navázány
lokalizační údaje záchranného systému
a dokud nebude zavedena možnost jiné lokalizace,
nebude cestování umožněno.
V souvislosti geografickými čísly a poskytováním telefonní služby
v pevném místě upozorňuji,
že je u uživatelů VoIP technologií, a bohužel i u některých operátorů,
možné zaznamenat názor,
že s geografickým číslem lze cestovat uvnitř telefonního obvodu.
Jde však o názor chybný, plynoucí z nepochopení
a špatného výkladu přenositelnosti telefonního čísla v rámci TO.
Ta je samosebou možná,
ale vždy po současně se zaznamenáním nových lokalizačních údajů.
Pokud má uživatel VoIP služeb v úmyslu
se svým zařízením cestovat a používat je z více míst,
měl by mít k tomuto účelu zmíněné „nomadické“ číslo.
Jedná se o čísla začínající kódem sítě: 910 xxx xxx
a jsou určena právě k takovému využití na cestách.
Jejich specifikem je, že se z nich, z důvodu nemožnosti spolehlivé lokalizace,
nelze dovolat na čísla záchranného systému.
Více než 20 tis. klientů členů AODT
má tato čísla jako doplňková vedle svého čísla „VoIP pevné linky“
a skutečně je využívá, byť pochopitelně s mnohem menší četností.
Dá se tedy usuzovat, že nomadická čísla plní svůj účel. Ve vztahu k nim
a možnosti cestování je třeba uvést,
že podle stanoviska významné části zaměstnanců ČTÚ
není možné tato čísla používat v zahraničí, s čímž je tedy nutno počítat. AODT
má sice od spolupracujících advokátů stanovisko jiné, totiž takové,
že co se děje mimo naše území je také mimo jurisdikci ČTÚ,
nicméně je užitečné počítat s možností kolize a vyhýbat se jí.
Vedle používání geografických a „nomadických“ telefonních čísel
by bylo možné používat i čísla určená pro mobilní sítě, ovšem za předpokladu,
že by skutečně byla taková mobilní paketová síť k dispozici.
A to zatím není běžný stav, nehledě na fakt,
že o takové použití není mezi zákazníky zájem
a na cestách spíše využívají čísla nomadická.
Využitelná, a na rozdíl od mobilních čísel
i využívaná, neboť VoIP operátoři je nabízejí,
jsou také čísla speciální, jako jsou čísla
zelených či modrých linek a podobně.

  Jakým způsobem vlastně operátor čísla pro své služby získá?
Není to nijak složité:

Základním postupem je podání žádosti o přidělení čísel k ČTÚ.
„Běžná“ čísla, tedy geografická, nomadická a mobilní,
se přidělují v souvislých blocích, zpravidla po 10000 číslech.
Cena jednoho běžného čísla je 1,- Kč/rok
a žádost podléhá správnímu poplatku 5000 Kč.
Například získání přídělů pro celou ČR + blok nomadických čísel
vyšel v roce 2008 na 150 tis. Kč ročně,
plus počáteční náklady podle počtu žádostí.
(To není některé "operátory" malá částka,
takže se často setkáváme s tím,
že si pro některé telefonní obvody "operátoři"
navzájem čísla v menších blocích přenášejí, či “půjčují“
a někdy i přeprodávají služby druhého.)
Speciální čísla se nepřidělují v blocích ale jednotlivě.
Geografická čísla jsou i u „VoIP operátorů“ běžně přenositelná,
samozřejmě ale jen tehdy, pokud je jejich uživatel
také účastníkem veřejně přístupné telefonní služby.
Pokud využívá služeb neveřejné sítě,
v níž mu bylo přiděleno metodou přímé provolby
číslo veřejné telefonní sítě jako přístupové, nemusí mít na přenos nárok.
Účastníkem veřejné telefonní sítě totiž není on, ale jeho operátor
a pak velmi záleží, jakou mají mezi sebou smlouvu.
Nomadická čísla, na rozdíl od geografických, přenositelná nejsou,
a zůstávají trvale u operátora, jemuž byla přidělena.

Závěr

Česká legislativa (Zákon 127/2005 Sb.) v oblasti elektronických komunikací,
zjednodušila podnikání v tomto odvětví.
Průběžně se stále dotváří a často není jasné, jak mnohá její ustanovení interpretovat.
Současně dochází k velmi rychlému nástupu VoIP technologií,
v mnoha hlediscích odlišných od technologií dosavadních,
což právní předpisy ne vždy dostatečně a jasně zohledňují.
Vznikají tak nejasnosti a diskuze o problémech,
které je žádoucí včas řešit, či je alespoň pojmenovat.



Ing. Roman VITHOUS
pracoviště: Asociace operátorů digitální telefonie, z.s.p.o.; mail: vithous@attorney.cz



TOPlist

" alt="" />Datum - Vaše IP" alt="" />
 


Adresa IP :
35.175.190.77

TOPlist
TOPlist
Advertisement
 
" alt="" />Základní nabídka" alt="" />
 
" alt="" />ČTÚ" alt="" />SMS" alt="" />
 
Firemní telefonní čísla PA
" alt="" />Rozhlas on-line" alt="" />
 
Pravdavitezi.jpg
" alt="" />Měření internetu" alt="" />
 
Měření internetu
SPEEDTEST

Měření internetu
 
Dnes jste: 195 visitors (374 hits) na těchto stránkách
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=
Osobní, soukromé stránky. Pokud máte nějaký dotaz, přání, či připomínku - kontaktujte mne, děkuji! Víte proč je pevná linka stále dobrá a často lepší než hojně používané mobilní telefony?!