|
|
|
Obtěžující telefonní čísla
|
|
 |
Lenka Procházková
Česká prozaička,spisovatelka: *24. 03. 1951.
Osobní stránky: http://lenkaprochazkova.wz.cz/
Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová.
Současně už jako svobodná matka dokončovala vysokoškolské studium
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kdy se také starala o svou dceru Mariu.
Svůj rmán "Růžová dáma", nabídla k vydání pod vlastním jménem.
Již tehdy byla signatářkou Charty 77, a proto kniha nevyšla.
Román byl poprvé vydána v samizdatové edici Petlice,
což mělo pro autorku osudový význam
- vznik přátelství se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem.
Ten se stal na mnoho let jejím životním partnerem
a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa.
Po samizdatovém vydání "Růžová dáma",
vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem
a byla oceněna americkou Cenou Egona Hostovského.
V zahraničí vyšly také knihy:
Přijeď ochutnat, Hlídač holubů, Oční kapky a Smolná kniha.
Po r. 1989 již autorka publikovala oficiálně a kromě reedice starších věcí vydala:
novelu o Janu Masarykovi: "Pan Ministr",
romaneto "Šťastné úmrtí Petra Zacha",
sbírku povídek "Zvrhlé dny",
sbírky fejetonů "Dopisy z Bamberka" a "Jak si stojej nebožtíci",
dále předlohy k televizním hrám:
"O babě hladové", "Milá slečno!" a "Narkóza".
Rozhlasové hry:
"Čtyři ženy Alexandra Makedonského", "Exitus" a "Milostiplná".
Stala se členkou Českého Pen-Clubu, Obce spisovatelů,
Syndikátu novinářů, zakládající členkou spolku Šalamoun (do r. 1999).
Do roku 2004 byla též členkou Rady Českého rozhlasu
a předsedkyní Společnosti Národní knihovny.
Od jara 1999 strávila rok na tvůrčím stipendiu
v Mezinárodním domě umělců v Bamberku,
kde napsala historický román Beránek.
Od r. 2002 do r. 2007 působila v diplomatických službách,
jako kulturní tajemnice na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě.
Zatímposledním známým dílem Procházkové je román: "Slunce v úplňku".
Příběh Jana Palacha, popisující Invazi do Československa
v r. 1968 pohledem hlavního hrdiny Jana Palacha.
Od října 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého
Podílela na vítězství státu ve sporu s katolickou církví
o katedrálu sv. Víta na Pražském hradě.
V roce 2011 prosazovala názor,
že církevní majetek před nástupem komunismu nepatřil církvím
a proto nemůže být restituován.
V lednu 2012 podala kvůli schválení restitucí trestní oznámení
na premiéra (R.2012) RNDr. Petr Nečase a další členy jeho vlády.
Současně s tím i Trestní oznámení na kardinála Dominika Duku.
......................................................................................................
Poznámka: Otec Jan Procházka (4. února 1929 Ivančice – 20. února 1971 Praha)
Bývalý politik, český spisovatel a scenárista zemřel předčasně.
Atmosféru pohřbu otce popisuje Procházková ve fejetonu Děkovačka pro hrobníka.
Po otcově smrti Procházková jako nejstarší ze tří dcer zdědila psací stroj.
|
|
 |
|
|
|
|
Firemní telefonní čísla PA
